Inkognito

Starosti naše hází za hlavu,
říká si, hm já jim uplavu.
Někdy brzy ráno vstává,
aby v práci včas byl, vždyť velký peníz vydělává.

Peníze smyslem života mu jsou
a vše živé není jemu krásou.
Je mi líto jalovic co na zelených pastvinách se pasou
a lidí co zabývají se v oku řasou.

Nad maličkostmi měl by se rozplývat!!
A ne jak plní se měšec sledovat.
Sobec to je!!! není řeč
Lásku mu dejme, to bude smeč.

Pak do ruky zbraň bych mu dal,
aby za svůj nový život bojoval.
Když ve svém boji uspěje,
pak celé říši prospěje.

Pokud však v boji prohraje, hlavně to ne!
Tak nová, krutější éra v této zemi nastane.
A proto všechen lid vám drží palce,
abyste vyhrál v této kruté válce.

My a svět

Květina, když své květy rozevírá
a šnek do ulity se skrývá
i nebe svou modrou barvu poodkrývá,
protože na něj se slunce usmívá.

To je harmonie této mapy světa,
jenže někdo jí ničí už dlouhé léta.
Nemám pravdu? uznej sám.
Skleníkový efekt není klam.

Ten někdo, kdo náš svět ničí
jsme my sami, bohužel, pilka už je zařezána v klíči.
Zničen bude za chvíli
Konec světa, pak se nachýlí.

Ten klíč je od brány k světu jen
Chceme-li přežít, tak rychle s pilkou ven.

Zapomenu! uchopím srdce jako list a spálím s ním touhu a nenávist. Zbyde jen pocit, že jsi pryč . Zmizely dveře...zmizí i klíč...

Než usnu budu se modlit má milá
aby ses ještě vrátila
ve snu mě pohladit po tváři
Aby ses posadila
blizoučko k mému poštáři
Budeš mým andělem strážným.

Nerad tě vidím smutnou,
mé síly přitom pustnou.
Když pláčeš také bych plakal,
když se ty umíváš já radostí bych skákal.
Svým polibkem roztavíš mě jak ocel,
já však k tobě choval se vždycky jako osel.
Tvá vášeň milování mne schází,
však tvůj nezájem na kolena sráží.
Svou lásku bych rád tobě opět dal,
ale musím čekat opodál.
Nechci už si s city hrát,
protože tě miluji a mám hrozně rád

Have you ever wondered how long someone was dying,
And the pain they were going through, when stoping existing?
Is it a shock of freedom, of breaking spirit free?
Of losing the structure, the identity?
Have you ever wondered how far from truth you can be,
When not realizing the truth clearly seen?

Someone has gone to Polish pub just to get drunk,
And there is not more to say, nothing less than to stay,
And pray for better healed wounds?
Am not commiting suicide.
Celebration of light, being in Bojnice in Teahouse of Dobrá Víla, I enjoyed being there with another human being, although the beginnings face to face were little strange, as he was watching me in a strange way, observing me, thinking something about me...

Whatever...Whatever he was doing and thinking, regardless that, I am and accepting myself.

Boží posel:

Byl jednou jeden anděl
A ten v nebesích žil,
Lidský dotyk jej sváděl,
O chuti, vůni snil.

Ve chvílích konce se zjevoval,
Usnadnit tyto okamžiky,
Vše bezmocně sledoval –
Zoufalé nářky a vzlyky.

Tehdy lidé spatřili jej
A přestali se bát,
On přinesl jim novou naděj,
Že v nebi najdou pokoj snad.

Jedenkrát opět sestoupil na zem
A v tu chvíli ji spatřil,
Vše pro něj změnilo se rázem,
Její obličej tak zářil!

Pomáhal jí od trápení a bolu,
Však pravdu nemohl jí říci,
Chtěla, aby navždy zůstali spolu,
Zahlédl slzu na spanilém líci.

Pak odešla, naposled loučila se,
Jen skutečnost chtěla znát,
Tolik smutku znělo v hlase,
Odpověď nemohl jí dát.

Kráčel nebesy, v hlavě zmatek,
Náhle dolů pohlédl –
Nový příslib, snad i sňatek
A tehdy se rozhodl.

Přál si s ní býti napořád,
A proto vrhl se dolů,
Tak neskutečně ji měl rád,
Pro lásku vzdal se nesmrtelnosti andělů.

Stal člověkem se, šťastný byl,
Přijala jej vděčně,
Vášeň, něhu okusil,
Však nic netrvá věčně.

Snad osud tomu tak chtěl,
Jen chvíle stačila, aby mu ji vzal,
Hlas posla božího tiše zněl,
Musí tu dole žít sám dál.

Ona z nebes se nyní na něj dívá
A srdce obou plné žalu,
Chorál smuteční písně zpívá,
Cítí bolest i v nejmenším svalu.

Jaké poučení tenhle příběh skrývá?
-prožijme naplno každičký den,
nevíme, kolik času nám ještě zbývá,
nechť život náš je nádherný sen…

Low spirited people
that are so destructive
in so many different subtle ways.
Loneliness
I hate human race
That kills all that soft
Gentle

Do I hate myself?

Or just a part of myself? My f.....g life? Destiny?
All the people? All the world? Dislike it? Detest it?
All that painful stuff?
All those millions possibilities how to get hurt?

Job...People...Talking about rubbish. His life? Just have a look. He is different than me. So what about it? Does not he care? Does not he give me a call? Selfish pig? Get away of me you bad energies...

Noone here to talk to,
none here to listen and be listened
Sensitively.

None to hold me and be held by me,
none to care about how I am
and be cared for by me.

No real deep friends, beings
No deep hearted souls with beauty
That can be felt.
Just the loneliness and sorrow.

Foreigner among foreigners I feel like.
People who do not see the soul things,
People who do not care about soul things.

Have we all died?
Have we all stopped to live?

Or is it just me, having this strange feeling?
This mood of missing something the most important:
wisdom, love of an angelous being,
That would recognize me,
That would be recognized by me.

When will I meet her, him?
Does anyone know an answer?
Anybody serious out there?
Anybody with open mind?

He, the person I am thinking about now,
he is not that deep soulmate I have been looking for.
Although he was in my dream last night, in a building or so.
A structure, that has been changing, without conventions,without material physical laws.
Miraculous world,
and its opposite, the sadness, loneliness, pain, hate, swearing on, agression, all the evil, bullying...

Created structures of processes, existing, and stopping to exist- dying.

What is the point?

And the beauty of a person just a memory in a film, a person that no longer exists, but that shined something very beautiful. It was beautiful to see that cuddly sensitive scenes in Sunday, Bloody Sunday, I wish I was loved truly and gently and that my love would be understood and accepted fully. I wish to find that missing meaning of existing.

Moon, skies, lies, cries, tears, fears, peace, dreams.

Superficial short living, complexity.

Where do we go dreaming ocean? The water of feelings, the gentle paradise?
Floating within you, swimming all around, I am feeling happier. Got depressed? Got frustrated? Got lonely? Got hated? Got unbefriended?

Byla o 3 léta mladší a on přeci
říkal že je ještě dítě.
Smál se jí a říkal, že jí nemůže
mít rád.
Plakala, oči měla věčně uplakané.
Ono jí bylo 16 let.
Měla ho ráda a potřebovala ho .
byla dětská to ano, ale krásná.
Plakala celé noci.
Pak odešel na vojnu,za 2 roky se vrátil a dozvěděl se že už nežije.
Umřela chudinka,říká maminka.
Mnoho trpěla a do posledního dechu
volala tvoje jméno:,,Petře,Petře!!´´
Natrhal kytičku fialek a na její
hrob je odnesl.Děvčátko moje já tě jenom zkoušel.měl jsem tě opravdu rád.Šeptaly jeho rty a polykal slzy...........

Someone is crying quietly
Can you hear it?
Someone is crying quietly
Can you feel it?

Someone has found there can be kindness.
Someone has found he needs the kindness.
Someone has found he needs attention.
Someone has found he needs gentle manners.

And I feel sorry for all your pain you have gone through,
but also I know I do not have physical influence to change that.
Just compassionate soul I have and loveful wish.

Today I saw a man, he was not very tall,
in his voice was something sensitive,
in his speech story of hardships
and his way of transformation.

Today I saw a man, that was
raised up in very bad conditions.
His dad was violent alcoholic,
and beat the child often so.

Today I saw a person,
that was burnt all over,
and 20 minutes was clinically dead.
I heard and felt about his pain.

I feel sorry for your hardship,
I know there is love in me
that makes me compassionate,
am sorry that you had to go through
all that stuff,
that you were not raised up in love and peace.

Am sorry to see your pain,
your scars that sealed on your skin.
I can feel
love.
I love you, I love you,
dear person.
I love you and wish you the best.

And if we meet once again,
today it was anonymous meeting,
would you shake my hand?
Would you hug me as well?

Or will I stay just an impersonal way?

Když se probudím,
své myšlenky si promýšlím.

Chci tě moc,
proto tě prosím moc.

Nechci jinýho,
chci jediného.

Je to pro tebe,
proto že tě maluju tebe.

Miluju tě strašně moc,
myslím na tebe celou noc!

To je Kubovi,
mímu miláčkovi.

Pro velkého chudáčka,
pro meho miláčka.

Je to vymyšleno v půl noci,
proto ti to píšu ti.

Strašně tě miluju,
Z lásky srdce maluju.

Pořád na tebe myslím.se brzo rozbrecím.

Tak co líbi ?
Tak mi aspoň písni.

když se ráno probudím,
vedle sebe tě necítím.

chci tě sladce probudiď,
sladkým polibkem tě omámit.

Není mi to dáno,
proto ti píšu každé rano.

Mému Kubovi,
roztomilému méďovi.

Miluju tě strašně moc,
a myslím na tebe strašně moc.

Amunire,
Co jsi zač?
Proč mě nutíš v pláč?

Amunire,
kde se bereš,
předemnou niž neutečeš,

Amunire,
ty bezcitný vrahu,
ty nevidíš tu velkou zradu?

Amunire,
Co si vlastně víc?
Proč máš místo srdce hřích?

MLČ! Já Amunir jsem, nejsem hřích!
Neopovažuj se mě obvinit z vražd!
Ona měla možnost volby!
Ten malý kluk jen tak koukal,
Ona chtěla dítě chránit,
Teď vím, že nemohlo se bránit,
jako rovný muž postavit se mi,
a vzdorovat ranami,
Vím to až ted,
Zabil jsem je !!!
Celý svůj život rodinu,
pohřbil jsem pod hlínu,
To co mělo pokračovat,
jsem umlčel nad ránem,
Proč mě to popaldo teď?
Bude mi to vyčíat celý svět?
Matku jsem zabil, proč však to dítě?
Měl jsme žízen, musím být již tiše!
Krev je moje obživa, láska, bolest říše,
je to pro mě naprosto vše.
Ach netrestej mě bože,

Amunire, Amunire,
tys nemiloval,
jen jsi bral,

jeji srdce
jsi ji vzal.

Proč jsi to udělal?
Vzal jsi nám i ten boží dar!

Zabil jsi i to co představuje nevinu,
Zasloužíš si poznat již jen spodinu!!!

Hovory A.M.U.N.I.R.A a Deklariny