Tezko neco muze v srdci mrazit,
kdyz studene jak kamen je.
Bolest lidskou, kterou musi zazit
kazdy kdo ma kousek nadeje.
I Ty ji potkas ji za rozbresku...

Kdyz zima pali sit pavoucich nitek
a slunce vstava - potom tak jemne -
- a tise nekdo dalsi kvitek
zaslap podrazkou do zeme -
Umira bez potlesku.

Jednoho dne v parku,
nasla jsem tam marku.
Lezela tam mnoho dni,
byla totiz vychodni!!!

Skola,
zaklad zivota
Skola, zaklad zivota,
vyucila kuchare, doktora i pilota.
Vychova a vzdelani,
dnesni mladez uhani:
Uc se, mily hochu,
jdi stale za svym cilem,
snaz se prece trochu,
proslavis se dilem.
My vsak vime sve.
Rad dospelych nedbame,
a uceni flakame.
Pro par ctyrek nebo kuli,
svet se prece nezbori,
jenom blazen proto buli,
kazdy nekdy pohori.
Matika, cestina, dejepis, fyzika,
ucime se jen tak zbezne,
to je nase taktika.
Ale bez te hrozne skoly,
Mel by nas svet same voly!

Chodili spolu chodili,
za ruce se vodili
a ja ji septal do ucha
ses krasna jak ropucha.

Hura, jedem na vylet
Hura, jedem na vylet,
Pokorime kopecky i kopce,
pozdravime turisty i skopce.
Hura, jedem na vylet.

Hura, uz jsme v udoli.
Je tu ricka kamenita,
vedle chatka znamenita.
Nohy zatim neboli.

Hura, uz jsme na chate.
Maji tu vse co je nutne,
pivo, parky, vsechno chutne.
Na snehu i na blate.

Slava jdeme do vrchu.
V pohorkach a v plne polni,
nesme becka z Horni-Dolni.
S nami zajezd prduchu. (prduch-pracujici duchodce)

Ach jo, stale jdeme do kopce,
zpivame jen prvni sloku,
zada boli, picha v boku.
Prduch cuci na ovce.

Ach ne, jeste nejsme u konce.
Dech se krati, tvare rudnou,
kycle boli, svaly tuhnou.
Predbihame Japonce.

Hura, uz jsme nahore.
krasny vrchol, krasny vyhled,
poved se nam tenhle vylet.
Kure beha po dvore.

No nazdar, jeste nejsme u konce.
Rovinka se tvari drze,
vrchol trci tamhle v mlze.
Prduch nese Japonce.

To ne, zase jdeme do kopce.
Potit se je normalni,
teplo je tu globalni.
Svacinka jak v zavodce.

Hura, mlha uz se trha.
Hromadne si funime,
zdravi si pry tuzime.
Hura, prduch ovci vrha.

Hura???Je to vazne vrsek??
Videt neni vubec nic,
radost mame o to vic.
Prisla jedna z letnich sprsek.

Slava, jdeme dolu.
Mechanicky pruzi svaly,
uz jsme dlouho nezpivali.
Mamo, ja chci domu.

Hura, uz jsme u chatky.
Kdo se prodral prudkou strzi,
pivo v ruce neudrzi.
Boli ho i lopatky.

Jo, jo pivo je tu dobry.
Nohy ztuhly uhlem pravym,
bojujeme se svym zdravim.
Kazdy krok te boli zvlast,
k tomu kopci chovam zast.
Je to bidak podly.

Jasna, rana jsou tu krasna.
Vyprave pohled na vrchol se hnusi,
tydenni pobyt zaplatit si musi.
Privolat lekare, sestru a masera,
aby nam vratili zivota do tela.
Jasna, rana jsou tu krasna.

Par tydnu na to, nad zlatym mokem,
vypravim pratelum se zasnenym okem,
jak slunce svitilo, co tam bylo kras,
co se nam libilo, a ze jedem zas.
Hura, zas pojedem na vylet.

Já o básni básním,

kterou chci napsati,

Já básním a sním,

o tom, jak se stromy klátí.

Jak se stromy klátí z mého básnění,

jak se keře houpou,

jak blýská se a hřmí,

touhle básní mou.

Jak je tma a všude zima,

všichni jsou schovaní

a báseň vzniká očima mýma

a vítr listy pohání.

Větev se ke mě naklání,

já přemýšlím nad veršem,

já jí chci pohladit dlaní,

chci projít deštěm.

já básním o bouřce,

těžce básním,

jak bouřka je silná křehce,

být bouřkou na chvíli, o tom sním.

Abych vitr pohnala

a pročesala stromy,

abych zemi k životu probrala

a pozdravila domy.

Kdyz poznala jsem prvni snih, byl studeny a plny vlocek na dlani,
byl jako husi peri, ktere popadalo na zem rovnou z bileho nebe,
padal dlouho, cele dlouhe dny az do tretiho zasnezeneho svitani.
Netusila jsem, ze tu krasu jeste nekdy potkam,potkala jsem tebe.

Vsechna rana nahle zmenila se na ty snezne, plne krasnych pocitu,
zima chladi venku, teplo v srdci, na dlani jen srdce teple nadherne
A ja jsem tady v prirode vzacne nezdolatelne a vidim, ty jsi take tu,
v siri duse me, jenz touzi po tvem dotyku, pohlazeni a lasce verne.

Zima mi vzdy pomohla svou krasou zimnich veceru, jejich fantazii,
tim, ze byla tak nezna pri svetle svicek v jejich zlutych plamincich,
snem krasneho a vzacneho casu, kdy vlocka vlocku znova prekryji
a cesta je stale dlouha, klikata a zasnezena, ocitajici se v kamincich.

Mam rada Tvoje drahe darky...
Kdyz mi davas pusu...taky.
Beru vsechno co se hodi
Zlato, stribro, hodinky,
Nedelam v tom vyjimky.

Mam rada tvoje darecky...
Nejvic miluju oblecky.
Reknu si co chci a hned to mam.
Nic jineho taky necekam.

Mam rada tvoje darky...
beru vsechno, tebe taky.
Pritulim se milacku
a neni treba darecku.

Jsem rada, ze te mam...
Ten nejlepsi darek jsi ty sam...

Darecek? To je
jen muj milacek!
Kazdy darek krasny je a hezke je,
kdyz cloveka potesi a rozesmeje.
Kazdy znas ma darky rad,
jeden vice druhy mene a
nekdo tak akorat.
Kdyz dostanu darecek,
je to krasny pocit,
kdyz mi ho da milacek,
clovek jakoby procit.

Opilci na lavickach kteri vypadaj tak mirumilovne a popelari
vyvazejici ranni davku bordelu kteri vypadaj tak stastne Na ruce mam
cislo
naky holky napsany tuzkou na oboci a opilej dejcham ranni svezi vzduch
Pul
hodiny do tramvaje Co by se dalo stihnout za pul hodiny Ta holka i ja
vime
ze ji nezavolam rekl sem ji to kdyz jsme se loucily Ted trikrat zazvonil
zvon v kostele coz je divny protoze jsou ctyri hodiny Dvacet minut do
tramvaje Cela vecnost najit si duvod k cemukoliv Treba k psani

Blazen jsem,nic vic
O mesici nad hlavou mi svit!
Ohni spal mi sny!
Vodo pohlt nadeje!
Ma laska je jak nit
v pousti zustavam vzdy,
zem drti me myslenky.

Mesic odrazi se v lodnich plachtach,
slunce zari nad lodi,
oci do krajiny hledi,
ale mne tam nevidi!

Z nebe pada dest,
ohen krasu pohltil,
par vrahu ma me plest (nebo snad vest?),
oci stale nevidi,
Snad blazen jsem,
plavim se lodi,
po sirem oceane snu,
plavim se bez kormidla.

V dalce slysim neme hlasy,
v dalce vidim svetlou tmu.
Raj a nebo peklo?
Vzpominky nici elementy.

Ma lod pluje,pisek bicuje ji paluby,
prid rozrazi vodu v predstavach,
ohen znovu napnul plachty,
vzduch mi nahani strach.
V lodi surrealisticka postava (blaznovstvi a smich),
stromy pisi mi sve verse.
Snad blazen jsem,snad ne nic.

Dala jsem Ti srdce a tys ho zahodil.
A ted je daleko, daleko tisic mil...
Lide chodi tam a sem, lide chodi sem a tam...
A nikdo nezvedne me srdce nezbedne...
Ja vim, ja lidi znam...

Tvoje verse co jsi s laskou stvoril,
pouziva nekdo jiny, aby se dvoril.
Verse cos psal svoji holce,
ted recituje ukrajinec polce.
Jsou basne urceny pro vsechny lidi,
jsou basne ktery jen ma holka vidi!!!
Ja tuhle skutecnost jasne rozlisuju,
proto se od ostatnich basniku odlisuju.
Tohle neni utok na praci lidi,
to je nazor basnika co to jinak vidi.
,,V TOMHLE MAM JASNO"

Davat zlato umi kazdy.
Ja ti nesu mnohem vic.
Tento dar nekoupis nikde ani za tisic.
Milion je porad malo.
Nepremyslej co to stalo.
Ruce prazdne sice mam a neni to drahokam.
Je to jako modre z nebe.
Je to srdce.
Zamilovane jenom do tebe.........

Prsi obili,
laka kobylky
zrane zabami;
Krik hnijiciho masa...
Ctvrty Jezdec
osedlal...
Kopyta udavaji
rytmus
Konci!!!