Pokoj - sedi na posteli, premysli,
z oci se mu vyrinuly,
snad tisice slz mravencich
a dlane jimy smaci.
Nikdy snad nebyl vic sam,
pred sebou cely svet, mozna i galaxie
a on nechce nic,
nic by si nepral vic,
jen nebyt tolik sam,
cas plyne dal a blizi se vanoce.

Pokoj - jeste jednou se rozhlidne,
vsude je krev,
jen do srdce ji tolik neplyne,
uz stoji u cile, u dveri,
kde zivot snem se stal,
je u konce.
Povolil posledni sval,
jenz drzel ostri pri ruce,
klesa k zemi.
Co po nem zbylo?
Jen clanek v jedny rubrice,
o chlapci, co jse podrezal
a vlhke oci - kanou slzy.
Na jednu vec vsak zapomnel,
naposled - polibit te na lice.

Sedím v koutě a jen se dívám,
tvou lásku ke mě nevnímám.
Chci ji vnímat, ale nejde to,
vím, bolí to.
Mám tě ráda,
ale jako kamaráda.
Tak už to pochod konečně,
snažíš se zbytečně.
A přesto se snažíš,
ty to dobře víš.
Tak už se nesnaž,
a toho co ti dávám těď si važ!
Promiň mi to!
Mám tě ráda
ale jak už jsem řekla,
jako kamaráda!

Tak jako ma basen peje,
me tva laska u srdce hreje.
I kdyz tvoje city opetovat nedokazu,
ja vse co budes chtit ti dokazu.

Jsi hrozne hodny kluk a ja te rada mam,
ale v tomhle smeru kompromisy nedelam.
Je to tak a ty to dobre vis,
ale co dal delat mam to mi uz nepovis.

Boli me kdyz chces rozhodovat za mne,
a prestavam zit kdyz zlobis se na me.
Ja nechci v nicem ti lhat,
protoze vim ze mas me rad.

Ja rada krasnou holku bych ti prala,
co laska od tebe by ji na srdci hrala.
Co nespala by kvuli tobe,
a tou pravou byla jenom tobe.

Ty vsak jinou nehledas,
a na me zase krasne se usmivas.
Ja nevim co s tim delat mam,
proste te jinak rada mam.

Ja vim ze laska jen tak nevyprcha,
vsak ja nebudu ta zla mrcha.
Nechci aby ses kvuli mne trapil,
a kus sveho zivota tim ztratil.

Tohle by sis ode mne nezaslouzil,
ani svuj zivot tim neprodlouzil.
Budu te i nadale moc rada mit,
a tva prani se snazit vyplnit.

A kdyz dobrou radu budes chtit,
pak nehledej zadne jine kamarady.
Staci jen si me najit,
vzdyt pro tebe ja sem tady.

A az v noci budes usinat,
a na mne zase vzpominat
Pak vzpominej jako na kamosku.
Pokud ne tolik tak alepson trosku.

Ja vim, ze lehke to neni,
kdyz usinas a myslis na mazleni.
Vsak ta holka co s tebou je,
Uz nemusim byt ja ale moje nastupkyne.

Ja vim ze zni to strasne a ty jsi tim presvedcen,
vsak jednou to prijde a ty budes ujisten.
Ze i jina a prece ta prava zije,
a ta bude jen a jen tvoje.

Kdyz jsem te prvne spatril v duchu jsem si pral abych v tve
blizkosti byl a potaji te miloval do oci jsem se tobe dival a citil
tvoje
pocity nikdo z nas nenasel odvahu tu krasnou vetu rici .vim ze tyto
krasna
slova ti rika kazdej druhej nekoukej vsak nikdy na to zda je cernej nebo
bilej az tva duse napovi ano to je on a rozbusi se srdce jak kostelni
zvon tve telo se bude chvet pak to je ta prava laska akazdy ti ji muze
zavidet...ja tajne budu cekat zda stesti se usmeje az budem zas sami
spolu a tvarit se nesmele do oci se ti budu divat jemne drzet ruce tve
pak
najdu svou odvahu a za me napovi srdce me.... pak vyslovim tu vetu
krasnou
ze ja te mam hrozne rad ja budu doufat vevyraz lasky ze na tvych ustech
bude smich a vtvych ocich plac......

Probouzim se ze spani,
stale myslim na tebe.
Ke smutku me dohani,
ze jsme tak dlouho od sebe.

S myslenkou na Tebe vstavam,
s myslenkou na tebe usinam.
Stesk po Tobe najevo davam,
kdyz polibek ti po vetru posilam.

Styska se mi po tvem naruci.
Chci te libat a hladit po tele.
Krasna slova rikat ti do oci
a spojit duse jako dva andele.

Kdysi jsem jí mohl vídat,
a směl jsem jí i objímat,
není tomu ani tak dávno,
štestí nám však nebylo dáno.
Trávili jsme spolu volný čas,
dneska spolu,a zítra zas,
a já byl z toho tolik rád,
že už jsem nebyl jen kamarád.
Do sebe jsme se zamilovali,
a neměli strach zda-li se to provalí,
a vždy když jsme se líbali,
to krásné chvíle nastali.
Nastala láska jako trám,
byla nejhezčí z těch co znám,
a jenom vzpomínka na ní,
mé srdce vždy poraní.
Nevím jestli mě vážně podvedla,
ale hladina hněvu se ve mě zvedla,
začal jsem řvát,poslal jsem jí pryč,
od jejího auta jsem jí vrátil klíč.
Hned je vzala,nastartovala,
a z mých očí pryč odjela,
to jsme se viděli naposled,
už nikdy se mi nevrátí zpět.
Můžu za to já nikdo víc,
vždyť to já,já ji poslal pryč.
A to se mnou i chtěla žít,
když jsem jí nechal odejít.
Silnice byla nejspíš mokrá,
smekla se tam a ven vylétla,
její život ukončil strom,
vždyť byla slabší nežli on.
Strašně dlouho jsem plakal,
vůči pánu bohu jsem se kál.
Ještě teď se z toho srovnávám,
její fotce dobrou noc dávám.
Můžu za to já nikdo víc,
vždyť to já,já ji poslal pryč.
A to se mnou i chtěla žít,
když jsem jí nechal odejít.

Mame se radi,ale presto jsme jen kamaridi!
Jeste se hodne natrapime nez si vsechno vysvetlime.

Pekne se nam to zamotalo, Ty ani nechapes jak presne se to stalo.
Dneska si to vysvetlime a ovsem si promluvime!!
Urcite to pochopis, ale porad se mi cim dal tim vic ztracis!!
Kolik jsem se kvuli Tobe nabrecela, to Ty ani netusis.
Vim, ze si za to muzu sama, to ja Te odmitala,
ale jinak jsem to nevidela!
Vzdyt si mi vlastne nedal na vyber.
Tak si proklinaj tan Tvuj osudny den!!
Budu Te mit dlouho rada, ale musim Te brat jen jako kamarada!

Že mám rád, tak proč to skrývat?

Že mám rád,
Proč to skrývat?
Nebudu se tajit tím,
Že své srdce rozbuším,
Kdykoliv tě vidím.

Trvá to dlouho,
Srdce mi buší,
Okno v mé duši,
Otevře se pouho,
Jen na okamžik,
By nestihlo utéct, uniknout
Nic, než dávám najevo
- ne víc.

Milovat mohu,
Mít rád také,
Ke komu se upnout,
K osobě jaké?

Osoba jedna,
možná osobnost,
nedá mi klidu,
nedá mi spát,
říkám si, šeptám,
nemám ji rád?

Odpověď možná,
Bude znít,
Kdy ji mám vyslovit,
Kdy ji mám říct?
A jak vyjádřit?

Zase to dopadne,
Tak jako vždycky,
Romantik schovaný
někde v mé mysli,
Bude rýt,
Teskně snít,
Tak krásné by to mohlo být…

Mám snad plakat,
Mám se smát,
Já vím, jak snadné je se zamilovat,
Odmilování však bývá horší…

Život si chce s námi hrát, povídat.

Do cesty zlé věci přináší a ani lásky si neváží.

Štěstí co máme,

odejde dřív,

než ho přivítáme.

Láska přichází,

i když si to připustit nechceme.

Každý den poznáš nové lidi a tváře,

ale nikdy nezapomeneš na své bližné, co vyrovnají se tvé kráse.

Ty můžeš odmítat spoustu dívek,spoyustu žen,

ale nikdy nesplní se ti sen.

Každý máme své štastné dny a přání,

jen moje nejde splnit,

upadne v zapomnění.

Tak jako ty a moje láska,

kterou jsem poprvé cítila.

Snad možná í tobě jsem se líbila.

I když ti stokrát napíšu,

jak moc tě miluju

a přitom vím,

jak moc chybuju.

Protože někdy jsou činy lepší než slova,

proto chci tě líbat a do očí se ti dívat.

Ale tohle nejde,

život není jen o přáních a snech,

když řekneš chci a hned to dostaneš.

jsou i prohry a zklamání,

co mou duši stále prohání.

Říct miluji tě,

je to největší, co kdy můžeš udělat,

proto odejdi pryč a nech mě s tím bojovat...

chtěl bych se obléct do šatu tvých a vnořit se do představ které znáš jen ty hledal jsem dlouho to co připomíná smích schovat se do víru prachu kde našly se sny zdravím unavené tou touhou jít dál tím směrem který nám někdo dal bez otázek zda chceme jít nechali jsme se svést s touhou žít

Zavri oci lasko
a predstav si me vedle sebe.
Jsem jaka jsem,
mam rada zem i nebe.
Zavri oci lasko.
Jsem rada vedle tebe.

Zustan kde jsi
a mysli na to, ze jsem s tebou,
duveruj svym predstavam,
nase sny se hreji, zebou.

Neprestavej snit,
ja stale cekam nekde v mlze,
az bude treba jit,
ja pujdu. Dychtive a drze.

Az otevres oci
a tvuj sen se rozlame.
Ja pujdu kolem
a mozna se i pozname.

Chybis mi
jsi-li tak
vzdaleny...
.. v mem srdci
vezi osten
hladoveho
jestera...

Citim
ze umiram
nic se mi
roky nezda
nemam uz vubec
zadne sny
a tvoje naruc?
tak me napada
-nejsou to
dvere katovny?!

Hadaly se boruvky,
nepeknymi sluvky,
ktera z nich je krasnejsi.
"Ja jsem pekne buclata,
ty jsi cela sisata!"
"Ja jsem ale modrejsi..!"
Hadaly se hadaly,
az si pres pusu daly
a pak spadly do travy.
Kdyz uz tyden v trave lezi,
tak kolem nich broucek bezi
a zacne se smat:
"No vy teda vypadate,
vyschle jste a vrasky mate
o krase si nechte zdat!"

Ma oci jako pomenky,
chuzi jako vanek,
plet jak okvetni listky snezenky
a hlas jako kdyz zpiva pisen skrivanek...

Do Tveho snu leti andelicek
co zpiva pisen kratkou jen...
o blaznu co zamotal se do lasky
a uz nechce najit cestu ven!