Alíkův koutek - Básník

http://basnik.alikuvkoutek.cz/?


[ Přeskočit na obsah ]
Internetový koutek Martina Cetkovského | http://basnik.alikuvkoutek.cz/? | http://www.alikuvkoutek.cz/?

Alíkův koutek

Básník


[ Zpět na navigaci ][ Přeskočit na obsah ]

Ostatní básničky (Básník)

Nejčtenější básničky

[286-300/512]   ^   << 1 ... 10 ... 16 17 18 19 20 21 22 23 24 ... 30 ... 35 >>

Pocity na miskách vah

když se večer přehoupne do noci
když už se ti chce spát
nečekáš že by ses dozvěděl něco..
co by tě nutilo vstát
co by tě vytrhlo z usínání

ty víš, že to nebyla nedůvěra tvá
ta je přece přirozená
člověk se tolikrát spálil
nejde věřit hned..
čekáš a necháváš svůj protějšek
aby ti říkal
aby ti o sobě povídal, svěřoval se
aby ti o sobě říkal a ty se někde
rozhodneš
ani o tom někdy nevíš, kde přesně to bylo
ale víš, že věříš,
že zase důvěřuješ.

a najednou máš strach,
strach tomu druhému říct,
že jsi mu nevěřil
strach
že by tě ten člověk odsoudil
že by tě odmítl, že bys ho ztratil

a tak mlčíš
a přemýšlíš, jak to říct
a čas plyne a čím dál tím víc
je to težšší
ale říct to musíš
a pak..

když to řekneš,
není to úleva
necítíš oddych, je to..
jaký?
horší?

víš, nejde o to, že jsi mi nevěřil hned,
nejde o to, že sis myslel něco
a pak postupem sis názor upravil
nejde o to, žes mi nevěřil,

jde o to, že jsi měl strach být upřímný
strach, že bych s tebou přestala
mluvit, psát ti
a tím,
tím jsi mi ublížil.

tím jak jsi čekal, jak jsi sbíral kousky odvahy
abys mi pak řekl to, co tě trápí
na jednu misku vah ji dal to špatné
a chtěl jsi to vyvážit tím krásným

jenže to nejde.
já to neumím, neumím to takhle cítit.
přemýšlím..
nad tím vším.

vím, že jsi se mi omluvil
a děkuji za slova tvá
za slova upřímná
za slova v kterých bylo tak moc citu
za to jedno slůvko "promiň"
děkuji.

přemýšlím..
dej mi čas, prosím..

Autor: Jenny
Poslední aktualizace: 12.05.2007

Pohádka

Sněží,sněží,pořád sněží,
všude bílý sníh už leží.
Kolem lesa louka,
Kdopak to sem kouká?
Ach,ach,je to drak!
A mračí se jak mrak.
Co má asi za lubem,
Pročpak sedí za dubem?
V očích se mu blýská,
Vítr chlupy víská.
Chce princeznu získat,
By tančila,jak on bude pískat.
Ale není to tak jednoduché,je to spíše složité.
Dráček není věru zlý,
Jen se vzepřít neumí.
Jedná,jak dí tradice,
Jak radí zlá dračice.
Dračice drží zvyky staré,
Drak před musí žrát z princezen pyré.
Dračí zkouška dospělosti,
Ta je ale přece k zlosti.
Kdo princeznu chytit neumí,
Ten nebude dospělý.
A draci,co uspěli,
Co úspěšně dospěli,princeznu si chytili,
Ty nezvedence shodí ze skály.
A co má dělat chudák dráček,
Který má tupý čumáček-
Řezáky ni špičáky,
On nežere Poláky,
Ani lidi z Kuby-
Nemá na to zuby.
A když chce dospělý být,
Musí princeznu jen uvěznit.
Ale musí se snažit-
Chce holku,co umí vařit.
Vařit,prát a uklízet
Není žádná snadná věc.
Vždyt drak nemá ani pec.
Proto číhá za dubem,
V ruce drží kedluben.
Princeznu s ním praští
A pak ji zbaští?
Ne,jen uvězní.
Tak vzal princeznu po hlavě ,
Odtáhl ji do sluje.
A ted mu tam vaří,peče,
Je jí horko,pot z ní teče.
Je smutná z temné dračí sluje,
Pot jí z porů jenom leje.
Dráček je taky smutný,
Ale věznění je bohužel nutný.
Nechce se přec nechat zabít ostatními draky.
Jednou přijde spása
A princezna jásá-
Krásný princ!
Drak se ovšem hrozně bojí,
Princ se smrtí se pojí.
Zabije draka?
Ne,naštěstí nejsou všichni princi paka.
Ví,jak to u draků chodí,
Ví ,že je jinak ze skály shodí.
Dovolí drakovi žít s nimi v paláci-
Drak je hodný a princ pro každou legraci.
Do smrti žili spokojení
(drak,princ a jeho paní)
A z toho plyne poučení:
Nač je pořád útočení,
Většinou to jde bez smrti.
Princ neublížil zvířeti.

Autor: Jana
Poslední aktualizace: 21.01.2008

Přátelství

Máš přátele, ale...
Ale až poznáš, že na světě není těch,
co dokážou jen lhát,
že ten pravý přítel,
neváhá ruku pomocnou ti dát.

Tak neopovrhuj tím darem,
chyť se ji...
a pak snáze překonáš,
to proč teĎ nechce se Ti smát.

Snad potom lehce pochopíš,
že přátele máš tady,
aby když Tě srdce zabolí,
Ti ruku pomocnou dali.

Ono přátelství se nepozná
z toho, že si se s Tebou někdo baví,
z toho, že si s Tebou někdo povídá,
že jste snad dobří známý.

Autor: Ivka
Poslední aktualizace: 23.09.2005

Přídavek k Návštěvní

Adresu tu ještě přidám,
ať na pospas tu všem se vydám:-)
Ať máte možnost napsati,
snad kritika mě nezklátí...

Autor: Dromedarka
Poslední aktualizace: 10.11.2005

přistavají

Jsi kapka deště
já slyším ještě
tvé vteřiny
jsou to jediný
co zůstává
co se nemění
kroky v noční ulici
PŘISTAVAJÍ

Autor: RADEK 29
Poslední aktualizace: 05.02.2009

Prozba o slitování

Mám žíly od krve a dnes poprvé
Poprvé přemyšlím, snad se ještě vzbudíš
Snad s životem nekončíš
Kdy své rty smočíš...
V poháru temném
Do hlubin vzhlédne
A možná naposled povzdechneš
A mě tím poslechneš

Smrti se nebojíš
Teď u ní klečíš
Prosíš ji o slitování
Na konci svého putování
Tak konec je

Autor: Marie
Poslední aktualizace: 25.05.2005

Pujdu do nebe

Pujdu do nebe, ktere je plne diskotek,
krasnych kluku a osklivych holek.
Spousta cokolady a slunicka jen,
tak predstavuji si svuj den.

Myslis, ze jsou v nebi zlodeji?
Ne, ti prece patri do pekla,
tim vsem hodnym davaji nadeji,
ze se s nikym zlym nesetka.

Pujdu do nebe, ktere je nad nami,
pujdu do nebe, sama bez mamy.
Jednou vyzvedne me andelicek,
pozor - tohle neni vecernicek;

Je to kruta realita,
nejen smesna banalita.
Pujdu do nebe,
uz me to ani nebere.

Autor: Ella (20)

Půlnoční veršované drama

Svítá
Pořád chce se mi spát
Ovšem kdos řekl
Pojď si hrát
Před ním jsem tedy smekla

Byla to nebezpečná hra
Tu ten stejný začal se smát
A začli jsme si tedy hrát.
Toho se každý bojí
V nebezpečí jen tak někdo neobstojí

Hlas bez těla,hlas zmaru
Jenž stále pravil
Drž se pravidel které kladu
To stačí abys přežil.

Chodby plné nenávisti
Chodby plné zašlých stěn
Pavouci chtějí pavučinky plísti.
A k tomu tma jako by ani nebyl den.

A hle zvedl se vítr
Chladno..přitom letní den
Objevil se znovu hlas
Hlas,který vydal sten.

Děs a hrůza proběhla mnou
Hlas jenž byl doposud bez těla
Našel vlastníka zahaleného tmou
Vlasy vhozené do čela
Nechali mě opět samotnou.

Tu strach ve mně rostl každým krokem
Krokem obestřeným tmou
Vžírá se do mě velkým hrotem
Bojím se zůstat samotnou

Zas uslyšela jsem ten hlas
Znovu hlava,potom tělo a pak se začal smát
Blížil se ke mně zas a zas
Bojím se a víc nechci hrát.

Pravil svým hnusným hlasem
Cožpak ty už nechceš hrát??
Hlas jakoby švihnul lasem
A já se začínala kát

Kousíček plul nad zemí
Přistupoval čím dál blíž
Kolem něj byl mlžný opar
Ano,jako duch se choval

Víc už nechci hrát
Slova jsem zařvala
Hlas můj prořízl tmu a já na strach přestala dbát
Najednou zima,až jsem se otřásla

Potom mě,ale zas strach pohltil
Stín totiž zas přišel blíž
Přála jsem si aby už nechodil
Jen krok a dál už nesmíš.

Těsně přede mnou se zastavil
Pohled na něj mě doslova ohromil
Jeho zklamaný pohled mě úplně vyřídil
Bodla ve mně výčitka,mrzí ho to a svůj pohled neměnil.

Dotkla se mě jeho ruka
A já ucítila chlad
Ucukla jsem..jeho dotyk mi činil muka
Naráz zšeřilo se jako by tu byl temný mrak

Potom zčista jasna mu pohled ztvrdnul
Hlas však zůstal neměnný
Řekl:tak jdi a celý ztuhnul
Kam?? ptám se já,můj výraz kamenný

Nevím jdi odtud pryč,pryč ze sna
To je sen?? Ptám se celá ohromená
Sníš tohle je totiž pouhý blud
Odejdi&#8230;nech být mě a můj osud

&#8222;Jaký osud&#8220; ptám se
&#8222;Osud zatracence&#8220; odvětil
jsem zvědavá znám se
tak jsem se ptala,on to však asi netušil

Zatracence??
Překvapen nad mou otázkou řekl
Ano hrát,nikdy nespasen
A potom si klekl

Běž&#8230;pustit bych tě neměl
Přesto jdi.. tam těmi dveřmi
Ukázal přes tmavou chodbu
Dostaneš se jimi k vám,věř mi
Tak vyslyšel mou nevyřčenou prosbu
Kývla jsem a rozběhla se chodbou
Pozorovala jsem je jak odbytou cestou rostou
Nakonec doběhla jsem k nim
Naštěstí jsem ani nepotřebovala klíč

S trhnutím jsem se brobrala
Byla jsem doma ouchacha
Potom jsem ale s šokem zjistila
Že ruka umrlce mě moji ruku dotykem spálila

Cožpak to nebyl sen??

Autor: Kirsta
Poslední aktualizace: 24.06.2006

Ráj

Až skončíš život ten,
co trápí tě na zemi,
najdeš věčný pokoj
v překrásném kraji.

Až skončíš tu svou pouť,
přes kterou břemeno musíš nést,
už nebude tě trápit souš,
která na srdci chladne.

Nenávisti zbavíš se,
když milovat budeš
a když zle zachováš se,
vymstěn za to budeš.

Po smrti najdeš věčný svit,
jenž prospěje tvé duši,
a milovat budeš chtít
všechny své nejbližší.

Autor: Michaela Kyzeková
Poslední aktualizace: 20.05.2005

realita života

Žádn neví, co je láska, dokud otec nenapráská. Hodně piva, hodně vína, nejdřív dceru, potom syna.
Polibek Ti posílám, ale zatím planý, až zase sejdeme se, dám Ti ten pravý!

Autor: Ančí
Poslední aktualizace: 04.04.2007

Royce

Padám
nic nevidím
tlukot srdce
jásám
nic neslyším

Dupot soudce
já sám
nenavidím
tvé líce
pravda samá
světem křičím
tak lehce
se stávám
mrtvím.

Autor: Tom
Poslední aktualizace: 07.10.2005

Šachovnice

Jsme jako figurky,
s kterými po ní táhnou.
Jsme ty figurky,
kterým velí osud.
Jsme ty figurky,
za které rozhodují.
Jsme ty figurky,
které znají i temná pole šachovnice.
Život je jako šachovnice.
A my jako figurky...

Autor: W.
Poslední aktualizace: 11.03.2007

Sadam

Sadam byl nalezen v ukrytu,
pobliz sveho rodneho mesta Tykritu.

Americani ho tam nasli s penezmi,
byl tam jak krysa zalezli.

Autor: Ptak (13)

Samovolný vězeň

Plivají mi k nohám denně,
jsme tu všichni úmyslně,
každý z nás má důvod svůj.

Tvůj úsměv mi bere síly
a stejnokroj černobílý
tisknu k sobě stůj co stůj.

Má cela špinavá tajemství mé ukrývá,
nezoufej, nedoufej, vždyť máme čas,

na věži mi odbíjí
biologické hodiny
a poklad se skrývá v nás.

Sedím tu a čekám spásu,
zločinec, co hledal krásu,
vloupal se, kam nesměl jít.

"A teď zoufám, teď tu hynu!"
Ublížil a cítí vinu,
možná je čas odejít.

Odchod ale není snadný,
vězeň není nikdy kladný,
v pohádkách se zloduchem,

čeká jenom na rozsudek,
odpuštění? Skutek utek
s cigaretou za uchem.

Nostalgie, stará kráva, moje city neovládá,
no tak se zpovídej ze skutků svých.

Je to pláč anebo smích,
papírový kapesník
setře ti smrtelný hřích.

Naivita pořád roste,
píšu vám to asi po sté,
nač si osud nalhávat,

karty, nebo kyvadlo,
život je jak divadlo,
smíš vždy premiéru hrát.

Život je jak vězení, jen je víc míst k sezení,
každý, kdo omdlívá, nabývá sil,

nezbývá, než hledat dál,
než aby se vězeň bál,
co mu osud nadělil.

Autor: Kris Vaňková
Poslední aktualizace: 17.10.2008

Sen

Kdyz vicka se ti zaviraji,
a ty uz chces pomalu spat.
Kdyz spanek se ti zda zajimavy,
ty zatim sen si nechas zdat.

Kdyz tmava noc a temne ticho,
probudi te ze spanku.
Nahle se ti sevre bricho,
a neni vse v poradku.

Ozvou se tiche a temne krucky,
ty ale chces snit zas!
Jako by mel divne ruzky,
najednou uslysis divny hlas.

Shovas se rycgle pod perinu,
najednou kouknes sem.
Pak se ale vzbudis v udivu,
ze to byl jen sen!!!

Autor: Veronika (12)

Nejčtenější básničky

[286-300/512]   ^   << 1 ... 10 ... 16 17 18 19 20 21 22 23 24 ... 30 ... 35 >>

URL adresa stránky: http://basnik.alikuvkoutek.cz/?FID=87&
Alíkův koutek | http://www.alikuvkoutek.cz | webmaster@alikuvkoutek.cz
Copyright (c) 1998 - 2013 Martin Cetkovský (webmaster@alikuvkoutek.cz)
Alíkův koutek | webmaster@alikuvkoutek.cz | Administrace
Copyright © 1998 - 2013 Martin Cetkovský | Portions of Design © 2005 Jan Klesnil
Veškeré pravopisné chyby jsou záměrné a mají Vás pouze pobavit (ale napište mi o nich :D).