Alíkův koutek - Básník

http://basnik.alikuvkoutek.cz/?


[ Přeskočit na obsah ]
Internetový koutek Martina Cetkovského | http://basnik.alikuvkoutek.cz/? | http://www.alikuvkoutek.cz/?

Alíkův koutek

Básník


[ Zpět na navigaci ][ Přeskočit na obsah ]

Vítejte ve světě básniček!

Nejčtenější básničky

[2236-2250/4164]   ^   << 1 ... 50 ... 100 ... 130 ... 140 ... 146 147 148 149 150 151 152 153 154 ... 160 ... 170 ... 200 ... 250 ... 278 >>

Rozloučení

To nemůže být pravda,
to snad je jen zlý sen.
Nemůžeš jen tak odejít
a nedat nám sbohem.

Srdéčko bolavé
tedˇuž si našlo klid.
Pročpak jsi nezůstal
s námi tu déle žít?

Nevzlétnou holoubci,
dvorek jich plný byl.
Odešel hospodář,
který pro práci žil.

Smutno je bez tebe,
tvá láska chybí nám.
Kdo nás dnes pohladí,
kdo řekne rád vás mám?

Autor: Jitka Svobodová75
Poslední aktualizace: 11.10.2008

Rty

Mé rty jsou jako mléko,
ze kerých ty piješ sám
a já sjem tak šťasná,
když tvé na svých mám.
Tvé rty jsou jen jediné,
které líbou sladce,
když mě večer políbíš,
pak já usnu hladce

Autor: Anýsek
Poslední aktualizace: 29.04.2007

Růže

Růže vidí jak já spím,
jen ona ví, že na tebe jen myslím.
Proč mi tvoje růže tolik ublížila,
trn do srdce vrazila.
Ty nevnímáš moji bolest,
na tohle nejde dát pouhou náplast.
Jizva na srdci zůstane,
snad někdy bolest ustane.
Já mohu na tebe zapomenout,
ale jizva mi to musí připomenout.
Bolest jsi mi způsobil,
aniž bys mi omluvu vyslovil,
jen ses ode mě odvrátil

Autor: lusinka
Poslední aktualizace: 28.03.2007

Rytíř

Slyšte můj příběh křesťané
jen pro vás jsem ho složil,
ať se vám nikdy nestane
to co já chudák prožil.

Jsem rytíř s hlavou pod paží,
chodím, když půlnoc houká,
nastraším, ani nevraždím,
jenom tak smutně koukám.

Tu hlavu na krk bůh mi dal,
tak jak to vždycky dělá,
já jednu ženu miloval
a ta tu hlavu chtěla,

Že dámě odmítnout nesvedu,
byl mi ten příkaz svatý,
vyjel jsem takhle ve středu
a v pátek přišel sťatý.

Přijdu k té dámě upjaté
padnu před její vnady
a rty mé hlavy uťaté
šeptají: 'Tak už jsem tady'.

A to dál jen tak potichu,
teď odměnu chci od vás,
ta dáma se dá do smíchu
a říká no to je vodvas.

Vy vážně bral jste pouhý vtip
to špatně znáte dámy
s hlavou jste se mi líbil víc,
však bez hlavy co s vámi.

A z jejich úst se řinul smích,
jak voda přes oblázky.
Tak jsem tu hlavu zdvih
a prchal od té krásky.

Teď chodím s hlavou pod paží,
každou noc zajdu jinam.
Ženy mě dávno nedráždí,
sám pro sebe se stínám.

A toho z vás, kdo pro ženu
bláhově hlavu ztratí,
pánové, toho proženu
a jakmile ho doženu
tak za mě pití platí.

Poslední aktualizace: 10.03.2007

S tebou se nebojím ani smrti

S tebou se nebojím ani smrti,stříbrná kolem nás je zář,mráz rozežírá tvoji tvář.Všude je zima,jenom nám je horko.Nekonečná běloba,nekonečný prostor,jen my a naše tajemství.Tolik hvězd,moje a tvoje.Vem si tu mojí část stříbra!Všechny jsou teď Tvé!Mě stačí jejich odraz v Tvých očích.Podej mi ruku,jdem dál za obzorem,měsícem a tmou..Tak dva ruku v ruce jdou,bílou krásnou krajinou,brouzdaj se sněhem tlumenou tmou,jdou blízko sebe a za nimi jejich láskou taje sníh.

Autor: Réza
Poslední aktualizace: 09.02.2008

Sbohem

Své sbohem ti musím říct,
odlétám pryč, na Měsíc.
Dál tě lásko nehledám,
právě letím ke hvězdám.
Hvězdám krásným zářícím,
Paní noci sloužícím.
Děkovat jim musím moc,
za tu krásnou jednu noc.

Sbohem lásko měj se fajn,
v duchu tě pak proklínám.
Proklínám a miluji,
za tu noc však děkuji.
Že jsi tenkrát semnou byl
a že jsi mě pochopil.
Pochopil, že mám tě ráda,
že nechci jenom kamaráda.

Sbohem nechci nikdy vidět více,
ve tvých očích hořet svíce.
Ohně lásky plápolat,
co nás nutí milovat.
Tvá jemná ústa jedová,
šeptaj slůvka medová.
Sladká jako ciankála,
proč já se jich nebála. (Já, bláhová se jich nebála.)

Sbohem, možná jednou snad,
dokážu zas milovat.
Radovat se, usmívat,
života si užívat.
Odpustit ti tvoje hříchy,
zapomenout na pletichy.
Říci sbohem lásko moje,
srdce mé už není tvoje.

Autor: Marťa
Poslední aktualizace: 02.04.2006

Sebec

Chcel som a vidie prichádza! Vežakrát. No videl som a len raz - odís. Vítal som a večer a odprevádzal ráno. Veci už neboli podstatné, čo nie je u mňa zvykom. Mĺkvo som viedol urečnené monológy. Chcel som a pobozka - len tak, na pery. V to ráno - i mnohé iné - som nevidel Tvoje oči. Nemohol som sa do nich usmia. V to ráno - i mnohé iné - chcel som Ti zavola.. Možno som chcel omnoho viac než len pobozka a na kžúčnu jamku. Možno som chcel, aby si bola mojou. Iba mojou! Na minútu? Na vždy? X-krát som Ti vravel:"Nie som nič pre Teba!" Presviedčal a, že to i tak ožutuješ. No Ty si raz povedala:"Možno. Ale chcem na to prís sama! Dobre?" ...a mne už neostal žiaden argument. Strach je nedôvera, sú to obavy, podceňovanie a možno tiež slabošstvo. Môj strach mi šepká:"Nikto s Tebou nemôže by šastný. źutuješ sa?" Čo ak má pravdu? Slaboch! Možno Ti chcem občas poveda:"Chcem aby Tvoje problémy boli mojími." A vtedy zistím:"Vaša telefónna karta je neplatná.." A ja tak vežmi chcem, aby si sa ma dotýkala! ...ohria Tvoje studené ruky v mojom rozkroku. V to ráno - i mnohé iné - na pohrebe svojej túžby stál som ako jediný trúchliaci pozostalý. Bola to obrovská strata.

Autor: RoboKá
Poslední aktualizace: 09.09.2008

Slova

Slova, která jako slunce jsou, tíhu na svých bedrech unesou,
jako korálky na provázku, lidé jimi vyznávají lásku
a ony pak pro tu lásku to vše, co mají, dají v sázku.
Právě slova posmutněla, když z věže kostelní zněla
smutná píseň nenávisti. Však to se jim jednou vymstí,
myslela si o lidech, kteří chladné srdce v chladných zdech
mají stále zavřené jen, je-li noc i je-li den.
Kdy zas smíchem budou znít, až svět přestane krutý být.
A než se to stane, kolik uplyne let,
kolik bude nadarmo řečených vět, ptám se, kdy už zmoudří ten náš svět.
Já nechci plýtvat slovy, ta jediná jsou věčná,
až jeden druhému slova lásky poví, tak má báseň nebude zbytečná.
Někomu se možná zdá, že život je jen náhoda, a když řeknou slova zlá,
neublíží druhému, ať zlému nebo milému.
Odhoď pýchu pryč, k srdci svému dej mi klíč
a z tvých úst nechť vždy znějí něžná slova, co lásku vyprávějí.
Nechtěj nikdy ublížit, abys mohl šťastně žít,
neměl bys nikdy chtít těm druhým uškodit.
Pohledem či řečí, raději tvá hrdost ať na kolenou klečí.
Mé srdce ztrácí svit, jen ta slova to mohou zastavit.
Slova, která jsou upřímná jako zrána rosa nevinná,
jasná jako svítání, co všechny stesky zahání.
Věrná jako voda z tůně, sladká jako růže vůně.
Která jsou jak pápěří a zní stále pro ty, co nevěří.
A lidem, kteří již uvěřili, nechť ta slova zní v každou chvíli.
V každou dobu, v každý čas, ať jsou jako třpytný jas.
Při slunce západu ať rozplétají záhadu,
když ráno slunce vychází, ať ta slova nikomu neschází.

Autor: Eva Kratochvílová
Poslední aktualizace: 16.03.2006

Slzy z hviezd

Moje slzy spadajú do vášne
ako slzy vytvorené z hviezd
Plné žiare a energie
Sú videné len v diaľke
Dnes večer sú tie slzy
plné bolesti,ale zároveň cítim
i úlavu zo svojho srdca
Kedže sa objavilo znamenie
neveriace a nemilosrdné
nemôžem ten dôkaz nechať tak
Musím byť preto priezračný
len pre jej večnosť

Autor: Majo
Poslední aktualizace: 25.12.2009

Smrtka

Je tma,je začátek temné noci,
člověk už spí,
jen blázen přemýšlí o své moci.
Na zamračeném nebi krkavci krouží,
vidí Smrtku,jak po oběti své,
každou noc touží.
Smrtka vyčkává tu stále,
až půjde okolo,
svou kosou si na ni sáhne.
V černém plášti oděná,
ani snad za to nemůže,
je od boha na hříchy laděná.
Najednou však slyší brek,
někdo si před branami
hřbitova na kolena klek.
Slyší člověka za zdmi natahovat,
přestane brousit
a začne se k živáčkovi přibližovat.
Smrtka spatří truchlícího muže,
nerozmýšlí se
a hned kosu svou zasekne do jeho kůže.
Zkrvavené tělo táhne za nohu
muž ještě žije,
naříká a modlí se k bohu.
Člověk má sedřená záda celá,
je na tom špatně,
jeho tvář je bledá.
Pomalu ztrácí vědomí,
nic není platné,
že zpytuje své svědomí.
Už je konec,
už je tma,
jeho duše se propadla do pekla.

Autor: Ondřej Tvarůžek
Poslední aktualizace: 10.01.2006

SMUTEK

SMUTEK
I smutek v životě něco znamená,
smutek prožívá i ten co má velká ramena.
Se smutkem se spojuje,
vzpomínka co v paměti se ukryje.

Vzpomínka může být smutná i veselá,
ať již tak, nebo tak, kdysi být musela.
A o to jde ve smutku,
najít něco, co už není, vzkutku.

Kdybych to měl přiblížit,
vzpomínka nechce ublížit.
vzpomínka nechce, ale ublíží
už v době, kdy se jen přiblíží.

Člověku je smutno, když o něco příjde,
třeba o chvíle šťastně ztrávené,
je mu smutno i když něco nevyjde,
například chvíle úplně zmrvené.

Smutno je mu tak i tak,
i když pokaždé jinak.
A tak všichni dobře ví,
když nás obklopí svou vlastní krví.

Pro mně smutek znamená to co radost,
úsměv, když je zlu učiněno za dost.
Radost nemůže bez smutku býti,
ani tělo bez duše nechce žíti.

Autor: DENISKA
Poslední aktualizace: 23.03.2008

Strašidelná pleš

Jednomu muži... už z dálky ! ( ne z blízka )
strašlivým způsobem pleš se mu blýská !
Když nadzvedne si paruku,
vidějí ho až v Salzburku !

Pyšná je na něho rodná víska !

Autor: Fredy Kruger
Poslední aktualizace: 02.12.2008

Stratená láska

Jeseň je, krásne lístie zo stromu padá
a ja spomínam, ako veľmi som ťa mala rada.
Tvoje zelené oči, tvoje hnedé vlásky,
tvoj milý úsmev a nežné slová lásky.
Bol si pre mňa vštkým, svetlom i tmou,
s tebou som chcela kráčať, zázračnou krajinou.

Stačil deň, jedna mala chvíľočka,
bol si preč ty i tvoje pekné očká.
Mne zostal smútok a v srdci žiaľ,
ty si mi odišiel kamsi v diaľ.
Ďaleko odo mňa, kde krutý vládne svet,
nie ten svet lásky, v ktorom zla niet.

Nebol si pri mne šťatný - je mi to ľúto,
som však rada, lebo nepovedal si to kruto.
Teraz moje srdce rany skrýva,
ale láska k tebe tam stále býva.
Nechce odísť, hoc vyhnať som ju chcela, aby ma tvoja strata tak strašne nebolela.

Chcela som ťa ľúbiť, chcela som ťa mať, svoju nekonečnú lásku ti dať.
Dal si mi všetko, čo dať si mi mal,
len škoda, že si to priskoro vzal.
Kde sa vlastne chyba stala?
Veď len teba som milovala...

Autor: Laura Markus
Poslední aktualizace: 19.07.2008

styska jse mi

List za listem dolu pada a ja te mam stale rada s lehkosti se vznasi k zemi po tvych ocich styska se mi.....MILUJU TE ZLATO

Autor: ADULA
Poslední aktualizace: 20.03.2008

To by teda bylo

To by teda bylo, kdyby Tvoje tělo moje tělo chtělo,
to by se tam moje tělo mělo, kdyby se to dělo.

Autor: Zdeňka Pojarová
Poslední aktualizace: 19.05.2005

Nejčtenější básničky

[2236-2250/4164]   ^   << 1 ... 50 ... 100 ... 130 ... 140 ... 146 147 148 149 150 151 152 153 154 ... 160 ... 170 ... 200 ... 250 ... 278 >>

URL adresa stránky: http://basnik.alikuvkoutek.cz/?
Alíkův koutek | http://www.alikuvkoutek.cz | webmaster@alikuvkoutek.cz
Copyright (c) 1998 - 2013 Martin Cetkovský (webmaster@alikuvkoutek.cz)
Alíkův koutek | webmaster@alikuvkoutek.cz | Administrace
Copyright © 1998 - 2013 Martin Cetkovský | Portions of Design © 2005 Jan Klesnil
Veškeré pravopisné chyby jsou záměrné a mají Vás pouze pobavit (ale napište mi o nich :D).