Alíkův koutek - Básník

http://basnik.alikuvkoutek.cz/?


[ Přeskočit na obsah ]
Internetový koutek Martina Cetkovského | http://basnik.alikuvkoutek.cz/? | http://www.alikuvkoutek.cz/?

Alíkův koutek

Básník


[ Zpět na navigaci ][ Přeskočit na obsah ]

Vítejte ve světě básniček!

Nejčtenější básničky

[2986-3000/4164]   ^   << 1 ... 50 ... 100 ... 150 ... 180 ... 190 ... 196 197 198 199 200 201 202 203 204 ... 210 ... 220 ... 250 ... 278 >>

Prazdnota

POKOJE
Prazdnota pokoje,
Jedina druzka ma,
Tma ji notuje,
takze vlastne nejsem sama.

Vhodny moment k navsteve,
Prizraky uz netrpelive vyhlizeji tu temnou chvili.
Hodiny se zastavi, skrabani po stene,
Chlad me obejme naruci zasvetni vily.

Tam v koute neco povstava,
Bytost bez tvare,
Jen rouchem Noci zamava,
necini kroky, vznasi se.

A oslovi rovnou moji dusi.
Strach predbehne ji, drive se vynori,
Smichem jeho zalehaji mi usi,
Klapot srdce okamzikem zkoprni.

Ukaze mi svet za klenbou hmoty,
vyprosti z obeti prostoru a casu.
Projdeme vsemy zivoty,
abychom nasli v smrti krasu.

Neni kam se skryt, kam utect,
I ta touha k tomu chybi.
Musi me smest,
Tak to v Knize Veskereho stoji.

Prazdnota pokoje
vita me zas.
Pozbyvse opojneho zavoje,
Odtrzena od sveta snovych kras.

Protoze zem Dabla je pusta,
Kvety zkameni, tela zetleji,
takova je nase cesta prosta.

Pod vlivem zmateni sotva se nadechnu.
Uz je tu zpet ta strohost vsedni,
bez sance okusit Hrdinovo predurceni.

- tak trochu mystika, bezutesnost -

Autor: Althea (23)

Pritomny cas

Ted, to je to prave slovo,
ktere je vzdycky plne toho
pritomneho casu,
ve kterem nalezame radost a krasu.
Jenze hledani je tezke
a navic taky jeste,
kde ho hledat mam,
kdyz cestu k nemu neznam.
Kde by mohl byt?
Pro to nemam cit,
lide ho zde nespatrili,
i ti, co tu dlouho zili.
Jak ho najit mam?
To vi snad Buh sam.(Jestli existuje)

Proč

proč na světě je nenavyst proč neni jenom laska proč lidé mysli na zavist proč šteti jinych děla same vrasky,ja vlastně nevím,viš to ty,víš vic než ostatni.V žalaři jiných pocitu,jsi ztravil mnoho dni.Vězeni smutnych pocitu,vězeni bez mřiži.Tam kde jsi se ocitl,ne káždy vydrži.Snad je to tim,že nema mřiže.A nebo možna tim,že člověk ktery žije nesnaši hlavně cyzi stín.Snad proto znaš jen nenavist,snad proto neznaš lasku.proč jsi však tak zamlkly,odpověz na otazku.

Autor: olha kh.
Poslední aktualizace: 14.01.2006

Růže

Má růže kvete, má růže spí.
Má růže píchá, má růže ví.
Co může vědět? Co může znát?
Že nechci brečet, že nechci se smát?

Růže symbol láskya daru,
jak písmo bolesti a žalu.
Jen trny ostře ji střeží,
chci ji utrhnout, jen stěží.

Autor: Michaela Samková
Poslední aktualizace: 12.12.2005

Ruze v listi

Lezela tu vsechna nadeje
Nadeje, co nikdy nespatri svetlo
Pod hlinou lezi mrtva a hnije
Jiskreni jeji rychle vyhaslo.
Byli tam totiz rodice tech deti
Co na hrbitove volali je zpatky
A kterym ocka jasne sviti
Pri predstave, ze zas projdou vratky
Do domova, jenz uz domovem neni
Protoze tam chybi neha a cit
Je pospinen - potrisnen krvi
Deti tam uz nemohou byt
Dum rodiny bohate
S dlouhou historii
Obrazy predku na stenach
Se ted smutkem chveji.
Steny tam videli ohavne veci
Neco co se prici rozumu.
Stalo se to vsechno te desive noci
Kdyz ti vrazi vtrhli do domu.
Prazdne vykriky do tmy
Tonouci v ledovem chladu zlych oci
Na zem se jenom bolesti svezli
Dokud se jim hlava tlakem nerozskoci
Po dlouhe dobe se z ukrytu vynorily
Dve male bezmocne loutky
Domecky stesti z karet se rozborili
Divka se chytila bezduche ruky
"Maminko pomoz nam, maminko nespi!"
Priznat si pravdu bylo jak dostat ranu bicem.
A uvedomit si realitu, kdyz rodicu hrob nesli
.slyseli vykriky nesouci se vzduchem.
Tak tam ted stoji a place i nebe
Promoceni na kost..jsou jen zmokle sochy
Udery hromu a blesku leticich kolem
Osvetluji krizem krazem hroby s jejich duchy..

Sachovnice

Vpravo osm poli,
Vlevo osm poli,
Sikmo osm poli,
V koute veze stoji.
***
Pesaci je brani,
Kral jim veli "vpred",
Kone stoji v staji,
Strelec nechce zpet.
***
Siky statnych
Tahnou bitvou,
Vlady mocnych
Kde se stretnou?
***
Primo v stredu,
Rinci zbrane,
Kral je vzadu,
Krici "na ne!"
***
Utichla uz vrava,
Strelec k zemi pad,
Krali stata hlava
A vitezem je .
mat

Sebevrah

Jsem na prahu propasti, jen udělat krok.
Změnit vše pocitem, myšlenky zahodit,
osobně bití své, ze světa sprovodit.

To nejsem já, to není má struktura.
Vyprahlá zem, měsíční krajina,
zmatený sen, vinice bez vína.

Učiním krok, snad vylepším pozici.
Netoužím milovat, starat se, zpytovat,
duše je zlomená, nutno opravovat.

S plným svým svědomím, skláním se nad propast.
Ach slunce-začíná svítat!
Ach ptáci-přestaňte zpívat!

A co tu květů kolem rozkvétá!
Vůně libá proniká mi v hloubi srdce.
Cítím sílu života a chvějí se mi ruce.

Dýchl na mě život a pohladil mi duši.
Zachytil můj pád a mrštil se mnou o zem.
Křikl na mě stůj! Ještě nedal jsem ti sbohem.

Autor: Ivana Červená
Poslední aktualizace: 31.05.2005

Sen

Malovany, domek malovany z tvych snu a nadeji postaveny.
V nem zidle a stul, hostum chleba a sul.
Jen vejdete dal, o tomhle jsem snil, to jsem si pral.

Autor: twiitynka69
Poslední aktualizace: 06.03.2008

Sen

Kdyz jdu spat musim dlouho usinat,zda se mi sen spoustu lidi vidim umirat.Rano kdyz se probudim nechci uz vzpominat,to co se stalo uz nikdy se nestane,neusnu a Sen se mi zdat nebude.Peklo mi je otevrene,musim se napravit,napravit spoustu chyb a lidem se omluvit,nechci uz ublizovat,pojedu daleko,pojedu pryc,bojim se smrti cim dal tim vic.

Autor: BaruSska PudliSs
Poslední aktualizace: 02.10.2008

Slzy

Slzy tečou do nebe
duha ma tisic odstínů
prázdné dny jsou bez tebe
znam jich víc než většinu
S tebou splývat v radosti
ta duha nemá konce
dny se stávaj věčností
držet tvou ve své ruce
CHci zavolat do nebe
at vrátí nam ty slzy
slyším jenom sám sebe
a andílky to mrzí
A tak nam slzy padaj zpět
jako kapky deště po nocich
zvlaží zem a každý květ
uýž nikdy ve tvých očích...

Autor: R.FICHTNER
Poslední aktualizace: 21.11.2005

sny

sním si svůj sen který je muj jen,
dělám si tam co se mi zachce,
ne vždy to jde lehce.
zahraji si na pěvce , dělám to tam na desce,
de mi to dost lehce.
Můžu být velká ale i mála mužu se ve snech hodit do gala.
ve svám snu jsem nestálá, nikdo se mě na nic neptá.
každé přání se mi vypní, i když vím že jen ve snění,
nic to není, každý si přeje na co má zrovna chut,
bud jak bud.
nemám ráda sny který nemůžu ovlivnit,
ale co je to jen sen,
časem omezen.

Autor: dájuška
Poslední aktualizace: 08.06.2008

Soud

Mrtvoly v popelu mostů spálených.
Otrávených hostů rozléhá se smích.
Umrlci bezvěrcům naproti jdou.
Vteřiny, toť jejich kroky jsou.
A jdou, jdou, jdou, jdou a jdou.

Hodiny právě odbily třináctou.
A slova pokání zbytečná jsou.
Duši už nemáš. Co chceš zachránit?
Nezbývá ti, než se k nim připojit.
A jít, jít, jít, jít a jít.

To tys ten prokletý dav vytvořila.
Byť bys v něj nikdy neuvěřila.
Za všechny hříchy to je teď trest tvůj.
V hlavě ti zní slova...
...ZASTAV SE, STŮJ!

Autor: Gwenevera
Poslední aktualizace: 14.08.2005

Souhvězdí

Když vychází první hvězda
A svítí sama temnotou
Něco se mi na ní nezdá
Září slabě &#8211; to tou samotou.

Sama sedí na nebesích
A z té nudy usíná
Je tak stranou od ostatních
Pomalinku zhasíná.

Nevšimne si nikdy nikdo
Že ta hvězda zemřela
Mimo souhvězdí jak je vidno
Sama žíti neměla.

Když v souhvězdí hvězda zhasne
Každý si hned povšimne
Je tedy nad slunce jasné
že souhvězdí se změní na jiné.

V souhvězdí i nejmenší hvězdička
Se stává nezbytnou
I když je strašně maličká
Bez ní i ostatní zahynou.

Tak ať má i tvá hvězda
Svítí spolu v přátelství
Ač se to třeba nezdá
To nejstálejší je souhvězdí.

Autor: Era
Poslední aktualizace: 28.10.2006

Stáří

Kam oko dohlédne, paleta pestrá barev-stáří!
Listí jak myšlenky padlé na sklonku-září!

Nedostižní vítr, uplynulý čas by lapil rád-vrásky!
Mlha chvějící se na trávu něžně sedla-z lásky!

Světlo jasné mizí dřív než stíny chmurné-šediny!
Krátký den, blíž k slunci a přece daleko-od rodiny!

Proměnlivé chvíle, déšť zkropil listopad-naděje!
Jinovatka ranní dveře zimě otvírá, nevydrží-roztaje!

Autor: Ivana Červená
Poslední aktualizace: 31.05.2005

Stíny

Pro tenhle svět, už nebe není,
teď je jen propast.

Plná mučení a ohně,
plná křiku a pláče,
plná špíny a záště.

Chci vidět město ohně,
chci křičet ve spáleném domě,
chci topit se ve vlastních slzách.

Nastal čas stavět domy v zemi,
aby Země, mohla si odpočnout.

Autor: Shatry (Tomáš Petrov)
Poslední aktualizace: 23.08.2005

Nejčtenější básničky

[2986-3000/4164]   ^   << 1 ... 50 ... 100 ... 150 ... 180 ... 190 ... 196 197 198 199 200 201 202 203 204 ... 210 ... 220 ... 250 ... 278 >>

URL adresa stránky: http://basnik.alikuvkoutek.cz/?
Alíkův koutek | http://www.alikuvkoutek.cz | webmaster@alikuvkoutek.cz
Copyright (c) 1998 - 2013 Martin Cetkovský (webmaster@alikuvkoutek.cz)
Alíkův koutek | webmaster@alikuvkoutek.cz | Administrace
Copyright © 1998 - 2013 Martin Cetkovský | Portions of Design © 2005 Jan Klesnil
Veškeré pravopisné chyby jsou záměrné a mají Vás pouze pobavit (ale napište mi o nich :D).