Alíkův koutek - Básník

http://basnik.alikuvkoutek.cz/?


[ Přeskočit na obsah ]
Internetový koutek Martina Cetkovského | http://basnik.alikuvkoutek.cz/? | http://www.alikuvkoutek.cz/?

Alíkův koutek

Básník


[ Zpět na navigaci ][ Přeskočit na obsah ]

Vítejte ve světě básniček!

Nejčtenější básničky

[286-300/4164]   ^   << 1 ... 10 ... 16 17 18 19 20 21 22 23 24 ... 30 ... 40 ... 50 ... 100 ... 150 ... 200 ... 250 ... 278 >>

(Bez názvu)

Jak zivot je krasny ,kdyz na svete jsi Ty,mam sve srdce na dlani a
nic neskryvam kdybych penize nela postavila bych dum , kde bych s tebou
ziti chtela.

Autor: Tereza Polakova (16)

Vrať se mi

Vzpomínám, jak bývali jsme šťastný pár
a jak nám život připadal jak ráj
Chodili jsme ruku v ruce s objetím
a každý nad naším štěstím uronil slzy dojetím
Co víc si vlastně můžeš od života ještě přát
když tě má druhý opravdu a upřímně rád

Tak jako andělé letí z nebes a vítr ve vlasech je hladí
tak velkou láskou tě miluji, tak moc mi život bez tebe vadí
Omlouvám se za všechny své hříchy, za bolest a trápení
proč jsme museli býti tak krutě lásky zbaveni?
Držím tě pevně v dlani a modlím se za duši tvou
nemohu uvěřit že ztrácím tě, že přicházím o lásku svou

Mé slzy,které po tváři se valí, se mění v hořký chlad
Tvůj hlas se chvěje a ty vyslovuješ "Mám tě rád"
Ruka ztratila cit, srdce neslyší
tvůj dech se zastavil a smrt bolest utiší

Autor: Renata (17)
Poslední aktualizace: 17.04.2005

Vzpominas na tu nasi prvni pusu?

Ja ve skrytu duse touzila jsem vic nez ty.
Vzpominas na tu touzici krasu?
V tu chvili,kdyz se priblizovali Tve rty.
Vzpominas na to misto u dveri?
Naklonil ses a dotknul ses me jemne.
Vzpominas na ty visnove polibky,ktere byly tak svezi?
A proto ted septam:,,Vrat se ke mne!''
Ma laska pomalu vyprchava,tak me miluj!!

Vzpomínka na tebe

Jsi jak víla,
co se v lese skrývá.
Jsi jak vrba,
co se k vodě zhýbá.
Jsi jak na louce kvítí,
co se před sluníčkem stydí.
To vše jsi ty - lásko má,
protože jsi moje rozmilá.

Autor: Milan
Poslední aktualizace: 20.04.2005

Vzpomínka...

S řasami vlhkými vzpomínkou na Tebe,
upírám oči své, upírám do nebe.
Nehledám hvězdný svit, klid a chlad měsíce,
možná jen úsměv Tvůj, Tvé oči nejvíce.
Netoužím po spánku, po měkkém polštáři,
toužím po dotyku Tvých prstů na tváři.
Marné je toužení, zbytečné hledání,
dneska už ke Tvým rtům jiná se naklání...

Autor: T.R.A.X.Y
Poslední aktualizace: 27.05.2005

Vzpomínky z nábřeží

Budem chodit spolu po nábřeží
a budem si přát štěstí a lásku.
I když nám není přána,
budem spolu od rána
a večer spolu usneme.
Při vzpomínce,
kdy se rozloučíme,
chce se nám zastavit čas
a být dlouho vedle sebe zas.
Naposledy spolu po nábřeží jdeme,
věci jak jsou nechápeme.
Když padaj vločky na nás oba
a držíme se za ruce,
napadaj nás krásná slova.
Milujem se nejvíce.
Je to,
jako bychom se poznali včera.
Byl to krásný den ,
kdy byla jsem už tvoje jen.
A u srdce mě hřál dobrej pocit,
že miluju a nechci tě ztratit.
Teď každý si jde svou cestou.
Já už nechodím po nábřeží s tebou.
Chodím tam sama a vzpomínám,
jediné vzpomínky zbyly nám.
Snad nejsem na to sama
a ty koukáš na fotky z nábřeží,
kde chodili jsme šťastni a láskou zplaveni.

Autor: misha
Poslední aktualizace: 18.04.2005

Zamrzla plan

Znam jednu velmi krasnou louku,
kde na prochazce casto jsem,
znam take moc peknou historku,
je o dvou lidech co kdysi prisli sem.

Ta louka je ted samy kvet,
pry nebylo tomu tak vzdycky,
jen o par let zpet,
kdy toto misto neznalo srdce lidsky.

Tenkrat dva lide potkali se zde,
laska to byla na prvni pohled,
to jeste netusili cim si jejich laska projde,
ze smiluje se nad nima zdejsi led.

Ta plan vyzarovala jen samotu a chlad,
ono si ale zamilovali to ticho,
uz nikdy nemeli po lasce hlad,
nehledali ze zamrzle pustiny vychod.

Jejich laska vsak zahnala ten chlad,
mela v sobe obrovskou viru,
az led se zacal ztencovat,
puklina pod divkou zmenila se v diru.

Zamrzla plan se vsak smilovala nad tema dvema,
zpatky nezamrzla uz,
divka pevnou zem citi pod nohama,
chlapci zmizel z hrudi ostry nuz.

A na dukaz te velke lasky,
tyci se na louce strom s jejich inicialy.
Tam,kde tak casto chodim na prochazky,
tam,kde ve vetru jejich vlasy vlaly.

Autor: Lucka (14)

Žár

Velký plamen plný vášně ve mě hoří
jak převeliká láska se v něm pro tebe tvoří
s každým dnem vzrůstá pod tvým kouzelným pohledem
kterým jsem každodenně zasažen
vždycky když tě vidím
celý se pod jeho žárem rozpálím
zamilované jiskry ze sebe vyzařuje
a tebe něžně zasahuje
jak pomalu celá roztáváš
když zasáhne tě ta velká zář
velkou lásku v tobě probudí
a lehce ti srdíčko políbí

Autor: Vášíček Maredů
Poslední aktualizace: 20.04.2005

Zkažená

Když ještě chodila po cestě plné saze,
nevěděla o žádné lásce.
Chodila na zábavu,
vracela se pozdě k ránu.
Ty kluky,
co se nebavili pod vlivem alkoholu,
tyhle holky odsuzovali,
chodili k jinýmu stolu.
Za rozjetých večerů,
nepili jen vodu.
Napili se tvrdýho,
vzali drogu
a nebylo jim nic milýho.
Ale až téhle holce jednou někdo ublížil.
Její život na ruby se obrátil.
Jednoho dne po zábavě,
ji našli ležet v trávě.
Byla skoro bez slova,
bez dechu.
Co udělal za neplechu?
Jediný na co si vzpomněla,
když drogu si zase brala
a přitom se mile usmívala.
Teď leží v nemocnici,
bojuje s životem.
Jak nevinný to bylo.
zahrávat si s osudem.
Její život jsou čtyři stěny,
život opuštěný.
Ale něco má,
je to její nemoc a přátele,
kterým ublížila moc.
Ale ty ji odpustí ,
protože jí měli moc rádi,
když ještě nepropadla skáze drogy.
Zamilovala se,
bude chvíli žít,
pokuď nebude jen drogy chtít.

Autor: misha
Poslední aktualizace: 18.04.2005

Zklamání

Nenech mě stát,
nenech mě jít,
nenech mě klečet na kolenou,
nenech mě stát,
nenech mě jít a zapomenout...

Autor: Sandik
Poslední aktualizace: 07.04.2005

sexíček

kdyz se na tebe divam tak me tvoje oci svadi
kdyz te moje oci nevidi tak mi pero nestoji
musim te porad videt protoze bych byl smutnej proto te

Autor: mohamed chali salat
Poslední aktualizace: 14.02.2006

(Bez názvu)

Byl jen stroj, ktery
zil svuj zivot.
Nedostal prece jeho kratky zivot k tomu,
aby nekomu pusobil potize.
Nakonec stejne zemrel.
Provozoval sex, jen aby se citil fajn.
Den, kdy ztratil soudnost,
se pomalu vzdaloval,
jakoby nikdy ani nebyl.
Jeho duse pomalu mirila do pekel
a ten proces byl cim dal tim rychlejsi.
Nakonec se modlil k bohu.
Proc???
Byl jen jako panenka,
ktera zila svuj jednotvarny zivot.
Honba za bohatstvim a uspechem
byla nekonecna a odstrasujici.
Mozna by jednou byl lepsi,
ale zivot mu utekl jak voda
a ON si proste nestacil
v tom kratkem case uvedomit
sebe sameho a zamyslet se.
I presto ze stale zil,
byl jiz mrtvy,jako spousta dalsich.
Kazdy dalsi spatny skutek,
jako by se mu vryval krvacejici jizvou
do kuze a kazdy si toho vsiml.
V techto okamzicich zacinaji lide brat drogy.
K cemu?
Ted se tim uz nic nezlepsi.Naopak!
A tak se dal postupne nicil a umiral.
Nemel silu zacit znova-mozna ani nechtel.
Nemel silu zit a zachranit tenhle svet,
Ktery zacina umirat stejne jako ON.

(Bez názvu)

zabili
za dvanastou svita.
Chulim sa v perinach pred svetom skryta,
karusel myslienok sa kruti.
Nezbavim sa ho uz nadosmrti.
V klietke mojej hlavy
zurivy lev sa nikdy nezastavi.

Autor: Alzbeta (24)

(Bez názvu)

Byl jsi moje vsechno, ted je to pryc.
Zivot ma svy klady, proste rub i lic.
Je mi hrozne smutno a pomalu "umiram",
jenze to nikdo nevidi.
Citim se jak ten, kdo jinym stesti zavidi..
Pochopila jsem ,jak bylo lidem, kteri nas videli drzet se za ruce, smat
se...
vsechno zmizelo, zustali jsme jen my a ticha ulice.
A on tam taky stal, my prosli kolem nej,
ten smich jen predstiral, uvnitr smutny byl- vzdyt jsi ho dobre znal!
A jemu tekly slzy, videl jsi to,
nevedela jsem, ze me ma tolik rad.
Byl to prece tvuj nejlepsi kamarad...
Po dvou letech , co jsi pryc, lhala bych, kdybych rekla, ze si na vas oba
nevzpomenu.
Udelala jsem chybu , nestala v te dobe pri tobe,
ale ted si vycitkami nepomuzu,
pomalu uvada netresk na hrobe .
Ci je to hrob? Tvuj, ja vim,
porad si rikam, ze je to jen sen, ze ktereho se pipanim budiku probudim,
jenze zazni klakson auta a vim, ze cele dva roky bdim.
Uz je pryc i on, ten, ktery pro me tenkrat plakal,
ten, ktery mi vzdycky pomohl, kdyz ses na me diky "ni" vykaslal.
Vsechno tohle prislo zcistajasna jako hrom,plno kapek spadlo z nebe..
Pribylo par vycitek od tech, co vas meli radi "Pajo, mela jsi jim pomoct!
Byli jste kamaradi!"
Ted me to hrozne vsechno mrzi , po nocich koukam z okna na stopy k
vratkum,
kde jsi jednou stal.
Ja zabouchla dvere a tys to asi vzdal.
Dnes hledam ty stopy.Nejsou tam.Nekdo je naschval zadupal.
Jediny , co mi po tobe zbylo-dva dopisy, ktere jsi nikdy neposlal.
Nevim, jak mam tohle nekomu rict, jen par "blbejch" slov- nic uz
neznamenaji.
Mozna, ze by byla dulezita v tu jednu chvili a nikdy vic.

Nikdy vas uz neobejmu, je tohle konec? A jak ted dal?
Jen zvuk zvonu na hrbitove a stopy ve snehu, ktere zas nekdo zadupal...

Autor: Paja (17)

(Bez názvu)

Neodchazej, bud te lasky.
Pohraju si s Tvymi vlasky.
Pohladim Te, dam Ti pusu,
pak si dame trochu dzusu,
taky chleba s dobrym dzemem,
ja byl vzdycky gentlemanem.
Zustanes uz? Co se stalo?
snad se Ti to nezda malo?
Tak nabidnu trochu vice,
das si lahev slivovice?
Ja to vedel lasko moje,
dej si veci do pokoje.

Nejčtenější básničky

[286-300/4164]   ^   << 1 ... 10 ... 16 17 18 19 20 21 22 23 24 ... 30 ... 40 ... 50 ... 100 ... 150 ... 200 ... 250 ... 278 >>

URL adresa stránky: http://basnik.alikuvkoutek.cz/?
Alíkův koutek | http://www.alikuvkoutek.cz | webmaster@alikuvkoutek.cz
Copyright (c) 1998 - 2013 Martin Cetkovský (webmaster@alikuvkoutek.cz)
Alíkův koutek | webmaster@alikuvkoutek.cz | Administrace
Copyright © 1998 - 2013 Martin Cetkovský | Portions of Design © 2005 Jan Klesnil
Veškeré pravopisné chyby jsou záměrné a mají Vás pouze pobavit (ale napište mi o nich :D).