Alíkův koutek - Básník

http://basnik.alikuvkoutek.cz/?


[ Přeskočit na obsah ]
Internetový koutek Martina Cetkovského | http://basnik.alikuvkoutek.cz/? | http://www.alikuvkoutek.cz/?

Alíkův koutek

Básník


[ Zpět na navigaci ][ Přeskočit na obsah ]

Vítejte ve světě básniček!

Nejčtenější básničky

[2536-2550/4164]   ^   << 1 ... 50 ... 100 ... 150 ... 160 ... 166 167 168 169 170 171 172 173 174 ... 180 ... 190 ... 200 ... 250 ... 278 >>

Srdicko

Srdicko je plne lasky,
je sladke a ruzove.
Srdicko ma podobu nezne krasky,
muze byt horke i ledove.
V srdicku se laska skryva,
srdicko,ten nezny tvar,
ukaze ti jaka laska byva,
dovoli citit lasky var.

Autor: Andyska (17)

Ty...

Ty a Tvé vlasy
zvoucí k pohlazení,

Ty a Tvá ústa
nad které není,

Ty a Tvé ruce
co po těle mě hladí,

Ty a Tvůj rty
co polibky mi dávají,

Ty a Tvé tváře
co krásně se červenají,

Ty a Tvé tělo
co hladit by chtělo,

Ty a Tvé oči
co na Tobě miluji,

Ty a Tvůj hlas
co chci slyšet zas,

Ty a má hlava
co z Tebe se točí,

Ty a ta otázka
v mých modrých očích,

Ty a Já
co jsem do Tebe zamilovaná..

.... Miluji Tě....

Autor: Petísek
Poslední aktualizace: 13.12.2009

Začátek

Stala jsem u okna při světle svíček,
když poprvé políbils mě na krček.
Tvůj první něžný dotek nenechal mě chladnou,
teď po Tobě mé údy divoce prahnou.

Autor: Ivča
Poslední aktualizace: 14.04.2006

Nejistota

Žít vůní dávna je jak v pamětní knize číst.
Vzpomínky z dob dětství a úrodného rána
čím dál víc chtějí zapomenutou stránku otevřít
a najít v ní spásu, vždyť dobyta dědy byla dřív,
zatratit chasu, co nechá zítřek mřít.

Jaký že zítřek? Vždyť slzy tekou jeho očima.
Žaluje, že mládí hledá příštěk v krajích cizího otčíma,
že doma nevzkvétá, vzduch že syrý je,
jaro chuť slzy má, obava kraluje.

Kde že jsou úrody a kde cesta k mámě,
zoufá lid ubohý, tuší, že řítí se k bezedné jámě.
Už ani nedoufá, nekřičí, nemá dost sil,
jen tiše přihlíží, jak bezmoc je žalostná
a jak bezejméně tiše zabíjí.

Autor: Květoslava Magerová
Poslední aktualizace: 02.02.2006

(Bez názvu)

clovek si mysli
ze svojmu srdcu vyhovie
ak mu vleje kusok nadeji

Ved preco sa trapit
ak mu ten druhy neveri

pokusa sa ponukat
svoju lasku v butiku
ale naco tolka snaha
s leskom biedneho prepichu

ak sa nieco zmeni
tak len preto ze je tu nevera

Sme proste poznaceny
tuzbov, biedov
a nekonecnym zasnenim
ktoreho je aj pre dusu privela...

Autor: Michal (20)

(Bez názvu)

Kazdy den,kdyz se probouzim, tak te vedle sebe nenachazim.Smutno mi
hrozny je, ale jsou chvile, kdy spolu jsme.A ja po tvem boku stastna
jsem,
v bezpeci se citim a staram se o tve city. Chtely bych ti snidani do
postylky nosit a polibkem te probudit. Zada ti masirovat a s tebou se ve
vane koupat. Verim v to, ze kdyz budem oby chtit, tak se nam splni
spolecne sny. Zachranil jsi muj zivot, mam pro co zit a nenecham si te
vzit, jelikoz pak bych musela jen umrit!

Autor: Ivanka (17)

Pod závojem

Pod závojem skrývá
moje milá tvář,
aby ji cizí oči neviděly.
Když se však na mne zlobí, závoj nesnímá,
a tak si rudé růže z jejích rtů
sám přes tu tenkou roušku natrhám -
a dech jí voní, perly zoubků svítí,
směje se, čtveračka, že polibků
má takhle dvakrát víc

Autor: Dolma Čoghori
Poslední aktualizace: 13.02.2007

Pro mě... II.

Nevím - kde vzalo se tolik lesku ?
v paprscích slunce, smutných očích, ranním rozbřesku

Štěstí přestalo si se mnou hrát,
ukáplo slzu, zavřelo oči, nezazněl smích, jen odešlo spát

Do dlaní chytám kapky,
déšť šeptá smutnou píseň a studí moji duši
pršet bude roky

Smrtící chlad prochází mým tělem
a já nehledám měsíc, však ani týden, stačí mi jeden
slunečný den

Autor: Monique Antoinette Justine de Lebel Ranic
Poslední aktualizace: 12.03.2009

Loutka

Jsem jako loutka.
Loutka na provázcích.
Loutka na provázcích,
za které tahají jiní.
Ti mocní.
Neoprávnění...

Autor: W.
Poslední aktualizace: 11.03.2007

Proklinam

Proklinam cele to ziti
a cele ty hloucky lidi,
co tu jsou
a tezko pomuzou.
-
Proklinam nebe i zem
a vsechny ty prekazky,
co vedou timto smerem.
-
Uz nevim, co dal,
proklinat se da-
jen doufam,ze neprijde
temnota a nicota,
Hmm, proste konec meho zivota.

Autor: Paja (17)

(Bez názvu)

Ruce budtez jezerem mych slz,
srdce me nadobou bolesti prevelike;
plac promacel jiz skrz
me oci, muj pohled take.

Vlhkost stava se mi smrti.
At prijde si pro mne jiz!
I nejtajnejsi prani drti
krasny, cernocerny kriz.

Obzor zastreny je, ne jasny,
jak rikava se;
zivot muj byl drsny,
vsak smrt vyleci vse.

Autor: Kristina (19)

(Bez názvu)

Je konec,vsechnouz je pryc!!!
Uz nikdy neuslisim Tvuj hlas,
neucitim Tve polibky,
neuslysim to,jak mi krasne lzes,
jak moc me milujes.
Rekl jsi-CHCI BYT SAM.
Ale ja rada Te mam.
Snad proto jeste doufam.
I pohadka ma vsak konec svuj,
proto z tezkym srdcem pisi
SBOHEM MILACKU MUJ!!!!!

Autor: NIKYNKA (17)

Milovat...

Když miluješ,
na nic jiného nemyslíš,
jenom na tu jednu osůbku,
na který ti tak záleží.

Smutno je tomu,
kdo chodí od domu k domu,
a nenajde lásku,
kterou by miloval opravdu.

Stesk zažije ten,
který miluje a je milován,
ale také ten,
pro něž byl svět ukován.

Autor: Petísek
Poslední aktualizace: 13.12.2009

Naděje

Naděje.

Mládí Ti uprchlo, zadními vrátky,
pár něžných vzpomínek, se vrátí zpátky,
tak pojď blíž,vždyť víš že rád Tě mám,
tak pojď blíž,já ráda Tě mám.!

Vždyť láska v každém věku kvete,
když je čistá,je jako louka květy posetá,
tisíce barev si na ní hraje,
v raním slunci,rosou pokrytá.!

Já ve snu Tě viděl na ní,
jak bosa tančíš mezi květy,
a na nohou se Ti rosa, jako drahokamy třpytí,
a slunce všechno kolem, přenádherně zlatí.!Z.S.

Autor: Zdeněk Smrž
Poslední aktualizace: 06.12.2009

Síla okamžiku

Síla okamžiku

Barevné tóny a s nimi povědomý hlas
vzdáleným prostorem nesou se toulavě.
Milý, hladivý, příjemně zastřený bas
srdcí kolemjdoucích dotýká se houpavě.

Tělem brzy pulsují swingové dotyky
hudba se hned líbivě vpíjí pod kůži,
nadšeně přijímáš kus jazzové etiky,
co vnímáš s respektem jako trny na růži.

Postáváš, vstřebáváš a hltáš očima
bytost, jíž hlas tě blaženě uvěznil
v oparu úžasu nad tónama věčnýma,
co zasáhly jako blesk, jenž neběsnil.

Úsměv a potlesk je výraz tvých díků,
tvá hluboká úcta a zdvořilá poklona
osobě, která laskavě a snad i ze zvyku
zastavila čas v mezích jeho zákona.

Díky tomu víš, co je to síla okamžiku,
hýčkej tu vzácnou chvíli &#8211; je to drahokam,
duhový kaleidoskop pocitových střípků,
co půjdou s tebou všude, ať půjdeš bůhví kam.

Autor: Veronika Javorková
Poslední aktualizace: 04.10.2005

Nejčtenější básničky

[2536-2550/4164]   ^   << 1 ... 50 ... 100 ... 150 ... 160 ... 166 167 168 169 170 171 172 173 174 ... 180 ... 190 ... 200 ... 250 ... 278 >>

URL adresa stránky: http://basnik.alikuvkoutek.cz/?
Alíkův koutek | http://www.alikuvkoutek.cz | webmaster@alikuvkoutek.cz
Copyright (c) 1998 - 2013 Martin Cetkovský (webmaster@alikuvkoutek.cz)
Alíkův koutek | webmaster@alikuvkoutek.cz | Administrace
Copyright © 1998 - 2013 Martin Cetkovský | Portions of Design © 2005 Jan Klesnil
Veškeré pravopisné chyby jsou záměrné a mají Vás pouze pobavit (ale napište mi o nich :D).