Alíkův koutek - Básník

http://basnik.alikuvkoutek.cz/?


[ Přeskočit na obsah ]
Internetový koutek Martina Cetkovského | http://basnik.alikuvkoutek.cz/? | http://www.alikuvkoutek.cz/?

Alíkův koutek

Básník


[ Zpět na navigaci ][ Přeskočit na obsah ]

Vítejte ve světě básniček!

Nejčtenější básničky

[2236-2250/4164]   ^   << 1 ... 50 ... 100 ... 130 ... 140 ... 146 147 148 149 150 151 152 153 154 ... 160 ... 170 ... 200 ... 250 ... 278 >>

Nemocná milá

V hlavě mám kamení
a nic na tom nezmění
ani neurologie,
mám tělo bez energie,
má pleť je bledá,
běda mi, běda,
horečka stoupá,
tu věda je skoupá,
zde nepomohou léky od doktora,
má dušička je láskou chorá.

Postel je mým vězením,
pro mou dušu trýzněním,
léky jsou mou krmí,
doktore, pomozte mi!

Láska je strašlivou propastí,
kde mísí se slasti se strastí
a každý, sotvaže se zved,
zmámen znovu padá zpět.
Proč já poznala Vás
a vpadla do té jámy zas?

Jako tisíce srdcí přede mnou,
i mé se láme pod tíhou zlou,
co láska s sebou nosí,
jak stébla srpem kosí
životy těch, co milují,
jenž za svou lásku bojují.

Již nemám síly
ni v lásku víry,
abych vstala zas
a objala Vás,
seč k tomu jen má mysl slouží,
v horečkách Vás poznat touží.

Marné je volání SOS,
jež němě křičím do nebes,
když srdci mému to Vaše schází
a vůkol ho tu nenachází
a samo opět tady jest,
dál se nechá Vámi plést.

A za nocí bolestných
znovu páchám malý hřích,
kdy bolest svou se nechám prohloubit
a dám Vaše jméno vytroubit
smečkám vlků,
jež při úplňku
volají Vás, můj anděli,
že umírám tu v posteli...

Autor: Anka
Poslední aktualizace: 05.05.2008

Nemožná nenávist

Je jednoduché předstírat lásku,
tomu koho nemiluješ,
ale je nemožné předstírat nenávist,
tomu koho miluješ.

Autor: Andy...
Poslední aktualizace: 07.02.2006

Nepřítel

Po celý lidský život noc vždy krásná nebyla,
Avšak teď ruka černý samet zlatem pokryla.
Tma, ticho a chlad jedno pro mě znamená,
duše už ani nic jiného nežádá

Dvě osoby tolik toho způsobili,
jeden osud upravili.
Oni génia vzali,
v průměrnost přetvořili
a pak tragický kurz nastavili.
Dvě osoby v pozadí mě trápí,
dvě osoby chodby mi stáčí.
Každé dveře do síně mě vrací
a na každém obraze tváře své rozdílné já spatřím.

Přes má ústa derou se smutná slova má,
svá moudra při tom využívám.
Jak pomoc si mám, když už křičím, ale nikdo neposlouchá?
Křičím do zrcadla a vněm tvář je má,
avšak s každou hláskou jizva přibývá.

Na ostrově pevná je cela a v ní vězeň jsem já, jen místo kamene ironie má.
Přes rudé moře je to jen krok,
avšak pak ze mě zbude jen kost.
Sedím a vteřina odbíjí muká má,
sedím tam kde z vteřiny je rok
a z roku jen minulost.

Hraju hru, jenž konec nekončící má,
avšak scénářem je pouze přítomnost má.
V tragédii nepřítel kata na mě posílá,
ale jak ten hrůzdný zločin spáchat mám,
vždyť ten nepřítel jsem já sám!

Autor: jirakst@seznam.cz
Poslední aktualizace: 19.10.2008

Neštastná láska

...Osamělá postava stojící opodál stromy zarostlého prostranství,hledíc do prázdnoty před sebou s výrazem úzkosti,třímajíc krabičku prázdnou jak jeho duše a křehkou jako sebedůvěra,které se už tak moc neuchovalo... Kapky vody jarního deště,stejně jako krůpěje slz stékali po tváři postavě stojící i nadále pevně jak skála v zemi.Sil fyzických má nadbytek... těch psychyckých však pozbyl... Rána ukrytá v jeho srdci dál krvácí,nebude však smrtelná... O to hůře však vyléčit se dá... Však i po zahojení vzpomínka hořká zůstane... Z pocitu lásky sladké jako med... Zbyl už jenom chladný led... A tak postava tu stojí pořád dál. Nevidí v dáli nikoho, kdo by mu lásku dal... Stojí dál jak socha z kamene,skrývajíc city za druhou tvář. Zdrcena po slovech hořké pravdy jež krásně by zněla,kdyby pravdivá nebyla... a tak stojí hrdě dál... jako kdyby neprohrál. Zaslepený city nevnímá vady na kráse... A i kdyby prozřel... Nevzdá se... Dál přemítá nad zjevem lásky... Na čele má dlouhé vrásky... Jak zachmuřeně hledí do dáli... Kdo mu jenom poradí... Tak sní dále o štěstí,co od tíhy ho oprostí. A tak tu stojí chmurně dále,I když na ní myslí stále. Kdo ho zbaví pout... Jež mu dala láska zkout... jak rád by jí měl,každý by mu záviděl. K lásce jsou však třeba dva. to věc je nezporná. A tak kráčí postava dál... Nesoucí svou bolest sám... Umírajíc láskou... Zasažen bolestí... Ctějíc být s tou co snad mu odpustí.....

Autor: Richard (D.P.H.)
Poslední aktualizace: 11.05.2006

Nevěrná

Jak se vám život náhle změní
když vaše plány žena mění
Na stole ležela obálka modrá
a v ni nebyla zpráva dobrá

Odpusť mi, miláčku, nemohu dál
mou lásku tvůj přítel celou si vzal
I když mě to mrzí sebevíce
přiznávám, že jsem nevěrnice

Já vím, že použil bys tvrdší slova
proradná děvka či zrádná potvora
Můžeš mi nadávat, můžeš mě odsuzovat
ale já tě už nemohu dál milovat

Neptej se, prosím, na nic více
má láska uhasla jak ta svíce
Snad najdeš pohodu, lásku i klid
nezlob se, odpusť mi, já musím jít

Autor: Milan Verner
Poslední aktualizace: 03.04.2006

Odpusť mi!

Den co den přemýšlím, proč nejsme spolu.
Kdo udělal tu velkou chybu?
Znám odpověd!
Já jsem to byla...
Já jediná, co všechny naše plány překazila.
Ptám se stále proč?
Proč se to muselo ztát?
To už mě nemáš ani trochu rád?
Já vím, teď už jiné říkáš krásná slova.
Myslíš, že to ještě někdy zkusíme znova?
Asi ne, co?
Jen chci, abys věděl, že to s tebou bylo krásný.
Moc jsem tě milovala a za tu velkou blbost
jsem už zaplatila.

Autor: Mirka
Poslední aktualizace: 07.07.2005

Oklamání

Lehko se dáme oklamat tím, co milujeme....

Autor: Peťullka
Poslední aktualizace: 03.08.2007

Omlouvání

Bude už sluníčko,
a nebo pořád mraky?
V srdci smutek mám
a na jazyku taky.

Život je balvan
sám o sobě dost velký
proč si jej ztěžovat
zbytečnými kejkly?

Už nekoukej lásko má přes prsty
štěstí si chytíme do hrsti
Slasti pot setřeme ze skrání
snad lásku to naši ochrání

Autor: adriana
Poslední aktualizace: 15.05.2007

Opuštěná

Do bílé pěny ulehám,
co Ti jenom ještě dám?
Smývám cizí doteky,
bude to tak navěky?

Na tváře dám trochu růže,
kdo za tohle všechno může?
Řasy černé prodloužím,
já po tomhle netoužím!

Jsem tak sama, tak moc sama,
v noci pláči, bojím se rána.
Líbej mě, vem si mě,
aspoň dneska miluj mě.
Ať zas nejsem opuštěná,
ať na chvíli nejsem sama...

Nedívej se mi do očí,
ať nevidíš, že pláčí.
Na dekolt se mi podívej,
k sobě domů si mě vem.

Miluj mne tak, jako každý,
na jednu noc, nikdy navždy.
A až půjdu domů sama,
zase budu opuštěná...

Jsem tak sama, tak moc sama,
v noci pláči, bojím se rána.
Líbej mě, vem si mě,
aspoň dneska miluj mě.
Ať zas nejsem opuštěná,
ať na chvíli nejsem sama...

Autor: Anka
Poslední aktualizace: 12.05.2008

Ošklivé přání

Přeji Ti, aby jsi byl do smrti sám! Jsi nejhorší kluk, kterého znám. Přeji Ti to nejhorší, že nechal jsi mě, každý ví.
Přeji Ti, abys onemocněl, já prostě nechci, aby jsi jinou měl.Tvé ruce ať steskem umrznou, tvá ústa ať do ticha řvou, tvé oči ať touhou oslepnou, když nemůžu být holkou tvou!

Autor: Ančí
Poslední aktualizace: 04.04.2007

Pod andělskými křídly

Když anděl perutí hýbal
Ty jsi mi na srdce dýchal
Štěstím se chvělo ve vlahém vánku
Když upadla jsem do sladkého spánku
Byl to sen krásný plný lásky
Po něm mi však zbyly už jen vrásky
A jizvy na srdci
Co říci dál ?
Jen bol a žal
Vzpomínka slastné bolí
Ta láska k tobě už mě skolí
Nemohu bez tebe lásko dál
Kéž by si mne anděl k sobě vzal

Teď sedím a čekám
Anděl pozoruje důvěru mou
Když proplétám se hustou tmou
Kapky mé krve padají k zemi
Mám už jen sílu vzhlédnout k nebi
Vidím ,že spása přichází
Anděl si pro mne přichází
Usínám
Pod jeho ochrannými křídly ...

Autor: miuskamia
Poslední aktualizace: 02.01.2006

Podzimní laska

Podzim už silí,
zima se blíží,
mé srdce kvete,
že by byl květen?
Asi nejaké zmatené,
vždyť listí už je zbarvené.
To asi láska se blýží,
na počasí se neohliží.

Autor: Oldřich Peroutka
Poslední aktualizace: 27.11.2008

Pohled

Kdybys byl na Titanicu,
nepotopil by se...
A víš proč?
Protože i ledovec by roztál pod Tvým pohledem... :)

Autor: Sandik
Poslední aktualizace: 02.05.2005

Poslední

Barevné letničky z papíru vítr svál,
než aby on je sebral, stál radši opodál,
díval se beze spěchu, jak čas je bere beze dechu,
a do ticha bez myšlenek na prsty si hrál...

Písnička neměla slov, žádná změna vůči dnům,
kdy nebyl sám, co oddával se světlým snům,
stín ale jeho sen s radostí rozplynul,
to poslední kus naděje byl, co na něj se pnul.

Byl to poslední kus, poslední naděje, poslední věta,
poslední hnus, poslední přátelé, poslední právo veta,
poslední z posledních, nic nezbylo už,
však ten pohled dívky řezal dál jak nůž...

Tu napadaly ho myšlenky, zejména poslední,
neměl že na světě zůstat sám, bezedný,
nechce už stále čekat, v očích slunce se lekat,
vždyť za chvíli krátkou se zase rozední...

Poslední myšlenka s radostí zasila své sémě,
vrhne se s radosí do matky, náruče Země,
když ona mohla, slza ho zmohla,
a tmavé voda zazvonila temně.

Temně jak ten poslední kus, poslední naděje, poslední věta,
pro něj už nebyly přátelí, ni právo veta,
skončila mu cesta, ta poslední, co chtěl,
však ten pohled dívky v mysli pořád měl...

Autor: Tereza Bláhová
Poslední aktualizace: 04.10.2008

Přání noci z velké dálky

Nez za obzorem zmizí poslední dne zář,
než paprsky slunce dnes naposledy ozáří mou tvář,
než objeví se první hvězdy a moc převezme moc,
chci ti moje lásko napsat že miluji tě moc.
V mé duši nastal smutek a srdce churaví,
že jsimá lásko ve velké dálce a já nevím co s tím.
MILUJI TĚ KOTĚ - MOC
tak teď už může přijít noc.

Autor: Mira
Poslední aktualizace: 29.11.2008

Nejčtenější básničky

[2236-2250/4164]   ^   << 1 ... 50 ... 100 ... 130 ... 140 ... 146 147 148 149 150 151 152 153 154 ... 160 ... 170 ... 200 ... 250 ... 278 >>

URL adresa stránky: http://basnik.alikuvkoutek.cz/?
Alíkův koutek | http://www.alikuvkoutek.cz | webmaster@alikuvkoutek.cz
Copyright (c) 1998 - 2013 Martin Cetkovský (webmaster@alikuvkoutek.cz)
Alíkův koutek | webmaster@alikuvkoutek.cz | Administrace
Copyright © 1998 - 2013 Martin Cetkovský | Portions of Design © 2005 Jan Klesnil
Veškeré pravopisné chyby jsou záměrné a mají Vás pouze pobavit (ale napište mi o nich :D).