Alíkův koutek - Básník

http://basnik.alikuvkoutek.cz/?


[ Přeskočit na obsah ]
Internetový koutek Martina Cetkovského | http://basnik.alikuvkoutek.cz/? | http://www.alikuvkoutek.cz/?

Alíkův koutek

Básník


[ Zpět na navigaci ][ Přeskočit na obsah ]

Vítejte ve světě básniček!

Nejčtenější básničky

[2236-2250/4164]   ^   << 1 ... 50 ... 100 ... 130 ... 140 ... 146 147 148 149 150 151 152 153 154 ... 160 ... 170 ... 200 ... 250 ... 278 >>

Loutky

Život je jen komedie
v níž jsme loutky ze dřeva.
Ze dřeva co nikdy neuhnije,
jen nového laku je potřeba.

Osud je náš řezbář.

Autor: Lenka Kuryviálová
Poslední aktualizace: 17.11.2006

Lžu snad?

Opilý pravdou
která prej třeba vlastně ani není
kdosi to řekl
už nevím kdo
že pravda neexistuje
tak ať
taky jsem řekl
že lež je pravda

a taky jsem řekl
proč nemá proč

Autor: Peťa Jagoš
Poslední aktualizace: 10.01.2006

Malá

Ze života odchazejí ti které jsme milovali,ale někdy po nich zůstavá obraz v dětské duši...
Když se ti nechce žít,
žadný sen nechceš mít,
-to Bůh ji k sobě vzal
Když maš v srdci trn,
a pohled mrtvých srn,
-na duši velký žal
Tak jen pro tu malou,
lasku uplakanou,
- pro kterou jsi král
Jen dívej se jak slzí,
a tvůj žal jak ji mrzí,
-sám život si jí dal
Možná jiná časem přijde,
vaše nové slunce výjde,
- a naplní se grál
Tak seber se trochu tato,
řekni si že máš na to,
- že tu pro ni budeš dál
Tak jen pro tu malou
lásku uplakanou
- pro kterou jsi král
...už dnes ji v Tobě vidím...

Autor: R.FICHTNER
Poslední aktualizace: 21.11.2005

Meditace ve tmě

Donesla se jí vůně bolesti,
okusíc příchuti strachu,
kolem temná jeskyně propasti
plna tmy a prachu.
Nedobrovolně uvržena
dlí v té prázdnotě,
s očekáváním podrobena
duševní nahotě.
Čím bude a čím byla?
- ta nepoznaná víla -
rovná se teď nula.

Leč momentem by raději neexistovala.

A právě to snad změnit by si přála,
žádná radost nekonečné měsíce
ji nehřála,
dala by čehokoli tisíce,
kdyby se jen ta dětská nevinnost a lehkost vrátila.
A láskou své srdce zase naplnila
- květy něhy by rozkvetlo -
teď číhá tam jen nenávist,
kolem se rozprostírá houževnaté bezútěšno a mdlo.
Hrozí se (a má jistě proč),
jaké chyby natropit by mohla.
Co když ztratím všechnu kontrolu?
Co když zbaví mne to rozumu?
A zůstane jen odpudivá schránka,
bez vůle... bez ducha...
čeká ji jen skládka.

Autor: Althea
Poslední aktualizace: 10.06.2006

Měsíční slzy

hladině jezera měsíc se odráží

Kapky deště stékají po postavách z vitráží

Kapky deště jako slzy

Měsíc ty kapky slz mrzí

V hladině jezera měsíc se zhlíží

Postavám z vitráží oči se klíží

Oči skleněné, přesto živé

Měsíční světlo je tolik tklivé!

Hladina jezera deštěm je rozrytá

Vitráž je kapkami slzí pokrytá

Kapkami touhy po životě

Kapkami nenávisti k samotě

Měsíc pláče, pláče pro lidi

Slzy měsíční nikdo nevidí

Možná jen postavy z vitráží

Postavy co měsíční světlo odráží

Autor: štěně
Poslední aktualizace: 09.12.2005

Mládí

Mládí
Každá doba má své kouzlo,
mládí je však nejhezčí-
oceníme to až k stáru,
že je pryč nás netěší.

Mládí,to krásné mládí,
už je dávno tomu-
co jsme prožívali
hezké chvíle spolu.

Ztratily se v zapomění,
žádná síla v světě není,
vrátit je-byť na chviličku
pro zahřátí na srdíčku.

Mládí,bezstarostné mládí,
rádi na tebe vzpomínáme
a často až do dnů dětství
ve snách zabloudíme.

Také rodiče nás
již dávno opustili
a tak rádi bychom
s nimi opět promluvili.

Je to běh života,
nic se již nevrátí-
též každá vzpomínka
časem se vytratí.

Autor: Marie
Poslední aktualizace: 01.06.2006

Mors

Mors dolorum omnium exolution est et finis ultra quem mala nostra non exeunt quaem nos in ilam tranquiliatem in qua antequam nasceremus iacuimus reponit.

Autor: BaruSska PudliSs
Poslední aktualizace: 02.10.2008

nejsem dítě velkoměsta

nejsem dítě velkoměsta
a ač se to zdá být krásné i až nebezpečné
neumim jezdit mettrem ani tramvají
kdo chce dycky najde
si mě,
žiju si svůj klidnej život
¨nejsem dítě
velkoměsta
ani řidič za volantem
znám už dobře,sama sebe i svý město
i přátele
vim,co chci a i co nechci
všude,si chodím
néé na jízdenky
všude,si to plazim
jako ten had
objevuju svět a učim,se
všude,se vleču k nějakýmu cíli...
koleje vedou dycky
jinam
kde,nejezděj mikrobusy
kde,je klid a kde mě taky možná neznají.

Autor: Lenouška
Poslední aktualizace: 04.10.2005

Nukleární výzva či poplach

Tak co
kdy už mi konečně spadne za krk
ta atomová bomba
ať už to je
ať se už lidi rostliny a zvířata
netrápí s tím
co tu na té Zemi je

Tak jak
líbí se nám vymřít pomalu
nebo hned a bezbolestně
naopak

Tak kdy
kdy už konečně uzříme své Lži
a Pravdy

já říkám hned
ať už jsi mlád či děd
změň sebe
změň svět

!!!

Autor: Peťa Jagoš
Poslední aktualizace: 08.01.2006

Pocity na miskách vah

když se večer přehoupne do noci
když už se ti chce spát
nečekáš že by ses dozvěděl něco..
co by tě nutilo vstát
co by tě vytrhlo z usínání

ty víš, že to nebyla nedůvěra tvá
ta je přece přirozená
člověk se tolikrát spálil
nejde věřit hned..
čekáš a necháváš svůj protějšek
aby ti říkal
aby ti o sobě povídal, svěřoval se
aby ti o sobě říkal a ty se někde
rozhodneš
ani o tom někdy nevíš, kde přesně to bylo
ale víš, že věříš,
že zase důvěřuješ.

a najednou máš strach,
strach tomu druhému říct,
že jsi mu nevěřil
strach
že by tě ten člověk odsoudil
že by tě odmítl, že bys ho ztratil

a tak mlčíš
a přemýšlíš, jak to říct
a čas plyne a čím dál tím víc
je to težšší
ale říct to musíš
a pak..

když to řekneš,
není to úleva
necítíš oddych, je to..
jaký?
horší?

víš, nejde o to, že jsi mi nevěřil hned,
nejde o to, že sis myslel něco
a pak postupem sis názor upravil
nejde o to, žes mi nevěřil,

jde o to, že jsi měl strach být upřímný
strach, že bych s tebou přestala
mluvit, psát ti
a tím,
tím jsi mi ublížil.

tím jak jsi čekal, jak jsi sbíral kousky odvahy
abys mi pak řekl to, co tě trápí
na jednu misku vah ji dal to špatné
a chtěl jsi to vyvážit tím krásným

jenže to nejde.
já to neumím, neumím to takhle cítit.
přemýšlím..
nad tím vším.

vím, že jsi se mi omluvil
a děkuji za slova tvá
za slova upřímná
za slova v kterých bylo tak moc citu
za to jedno slůvko "promiň"
děkuji.

přemýšlím..
dej mi čas, prosím..

Autor: Jenny
Poslední aktualizace: 12.05.2007

Přídavek k Návštěvní

Adresu tu ještě přidám,
ať na pospas tu všem se vydám:-)
Ať máte možnost napsati,
snad kritika mě nezklátí...

Autor: Dromedarka
Poslední aktualizace: 10.11.2005

Přítelovi

Znám jednoho dobráka,
moc milého člověka.

Je mi ze všech nejbližší,
poradí i utíší.

Je to opravdový přítel,
je takový anděl bez křídel.

Srdce má jak hrsku peří
měkké, milé neudří.

Hrstka peří velmi křehká,
nesmíš foukat ani tleskat!

Peří by se rozlétlo,
srdce by se rozbreklo.

Je to člověk bez zlosti,
má jen velké starosti.

Pomáhám mu jak jen můžu,
přesto mu moc nepomůžu.

Opravdu se snažím moc,
ale on je nad mou moc.

Je to přítel s velkým darem,
jeho slova jsou jak pro muže harém.

Jedna věta z jeho duše,
pomůže i malé muše.

Autor: Baruška, 15
Poslední aktualizace: 09.02.2006

Proc?

Proc vlastne?Po.ranej zivot,zas.ana schiza. skocit z moszu, rovnou po hlave, nikdo by nelitoval, nikdo by neplakal, protoze nikdo nemiloval, nikdo nemel rad. tak pro to!

Autor: Kisi
Poslední aktualizace: 09.11.2005

Pujdu do nebe

Pujdu do nebe, ktere je plne diskotek,
krasnych kluku a osklivych holek.
Spousta cokolady a slunicka jen,
tak predstavuji si svuj den.

Myslis, ze jsou v nebi zlodeji?
Ne, ti prece patri do pekla,
tim vsem hodnym davaji nadeji,
ze se s nikym zlym nesetka.

Pujdu do nebe, ktere je nad nami,
pujdu do nebe, sama bez mamy.
Jednou vyzvedne me andelicek,
pozor - tohle neni vecernicek;

Je to kruta realita,
nejen smesna banalita.
Pujdu do nebe,
uz me to ani nebere.

Autor: Ella (20)

Půlnoční veršované drama

Svítá
Pořád chce se mi spát
Ovšem kdos řekl
Pojď si hrát
Před ním jsem tedy smekla

Byla to nebezpečná hra
Tu ten stejný začal se smát
A začli jsme si tedy hrát.
Toho se každý bojí
V nebezpečí jen tak někdo neobstojí

Hlas bez těla,hlas zmaru
Jenž stále pravil
Drž se pravidel které kladu
To stačí abys přežil.

Chodby plné nenávisti
Chodby plné zašlých stěn
Pavouci chtějí pavučinky plísti.
A k tomu tma jako by ani nebyl den.

A hle zvedl se vítr
Chladno..přitom letní den
Objevil se znovu hlas
Hlas,který vydal sten.

Děs a hrůza proběhla mnou
Hlas jenž byl doposud bez těla
Našel vlastníka zahaleného tmou
Vlasy vhozené do čela
Nechali mě opět samotnou.

Tu strach ve mně rostl každým krokem
Krokem obestřeným tmou
Vžírá se do mě velkým hrotem
Bojím se zůstat samotnou

Zas uslyšela jsem ten hlas
Znovu hlava,potom tělo a pak se začal smát
Blížil se ke mně zas a zas
Bojím se a víc nechci hrát.

Pravil svým hnusným hlasem
Cožpak ty už nechceš hrát??
Hlas jakoby švihnul lasem
A já se začínala kát

Kousíček plul nad zemí
Přistupoval čím dál blíž
Kolem něj byl mlžný opar
Ano,jako duch se choval

Víc už nechci hrát
Slova jsem zařvala
Hlas můj prořízl tmu a já na strach přestala dbát
Najednou zima,až jsem se otřásla

Potom mě,ale zas strach pohltil
Stín totiž zas přišel blíž
Přála jsem si aby už nechodil
Jen krok a dál už nesmíš.

Těsně přede mnou se zastavil
Pohled na něj mě doslova ohromil
Jeho zklamaný pohled mě úplně vyřídil
Bodla ve mně výčitka,mrzí ho to a svůj pohled neměnil.

Dotkla se mě jeho ruka
A já ucítila chlad
Ucukla jsem..jeho dotyk mi činil muka
Naráz zšeřilo se jako by tu byl temný mrak

Potom zčista jasna mu pohled ztvrdnul
Hlas však zůstal neměnný
Řekl:tak jdi a celý ztuhnul
Kam?? ptám se já,můj výraz kamenný

Nevím jdi odtud pryč,pryč ze sna
To je sen?? Ptám se celá ohromená
Sníš tohle je totiž pouhý blud
Odejdi&#8230;nech být mě a můj osud

&#8222;Jaký osud&#8220; ptám se
&#8222;Osud zatracence&#8220; odvětil
jsem zvědavá znám se
tak jsem se ptala,on to však asi netušil

Zatracence??
Překvapen nad mou otázkou řekl
Ano hrát,nikdy nespasen
A potom si klekl

Běž&#8230;pustit bych tě neměl
Přesto jdi.. tam těmi dveřmi
Ukázal přes tmavou chodbu
Dostaneš se jimi k vám,věř mi
Tak vyslyšel mou nevyřčenou prosbu
Kývla jsem a rozběhla se chodbou
Pozorovala jsem je jak odbytou cestou rostou
Nakonec doběhla jsem k nim
Naštěstí jsem ani nepotřebovala klíč

S trhnutím jsem se brobrala
Byla jsem doma ouchacha
Potom jsem ale s šokem zjistila
Že ruka umrlce mě moji ruku dotykem spálila

Cožpak to nebyl sen??

Autor: Kirsta
Poslední aktualizace: 24.06.2006

Nejčtenější básničky

[2236-2250/4164]   ^   << 1 ... 50 ... 100 ... 130 ... 140 ... 146 147 148 149 150 151 152 153 154 ... 160 ... 170 ... 200 ... 250 ... 278 >>

URL adresa stránky: http://basnik.alikuvkoutek.cz/?
Alíkův koutek | http://www.alikuvkoutek.cz | webmaster@alikuvkoutek.cz
Copyright (c) 1998 - 2013 Martin Cetkovský (webmaster@alikuvkoutek.cz)
Alíkův koutek | webmaster@alikuvkoutek.cz | Administrace
Copyright © 1998 - 2013 Martin Cetkovský | Portions of Design © 2005 Jan Klesnil
Veškeré pravopisné chyby jsou záměrné a mají Vás pouze pobavit (ale napište mi o nich :D).